U stavebních prací se limit pro povinné soutěže zvýší z jednoho na šest milionů korun

U stavebních prací se limit pro povinné soutěže zvýší z jednoho na šest milionů korun | foto: Petr Topič, MAFRA

Prošla nová pravidla pro zakázky. Zhasla nad 300 miliardami, zuří opozice

  • 79
Poslanci schválili nový zákon o veřejných zakázkách. Zvyšuje limit na vícepráce. Podle opozice stát nově utratí bez veřejné kontroly více než 300 miliard korun. „Polovina veřejných zakázek se bude odehrávat bez veřejné kontroly, v šedé zóně,“ řekl před schválením návrhu předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Ministryně Karla Šlechtová z ANO zákon hájí.

I ODS a Úsvit, stejně jako TOP 09, vytkly zákonu novou možnost navýšení ceny kvůli vícepracím. „Vláda se bohužel ubírá zcela opačným směrem, než byla poslední protikorupční novela. Zvyšuje limit pro povinné soutěže u stavebních prací z milionu na 6 milionů korun, u služeb z milionu na 2 miliony korun. A co je samozřejmě nevíc alarmující, je zvýšení limitu pro legální vícepráce z 20 na 50 procent,“ kritizoval Kalousek.

Až o polovinu můžou nově zdražit jednotlivé položky, zakázka jako celek by ale neměla být dražší více než o třicet procent.

„České firmy ucházející se o zakázky budou muset zveřejňovat vlastníky, pro zahraniční to neplatí,“ vyčetl také zákonu předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. „Nechápeme také princip, že kdo získá veřejnou zakázku, může její cenu zvednou až o třicet procent, zatímco pokud dáte zakázku z ruku, bez soutěže, můžete navýšit cenu o padesát procent,“ podivoval se Stanjura.

Pro zákon, který ještě musí schválit Senát a potvrdit prezident Miloš Zeman, bylo 108 ze 169 přítomných, proti hlasovalo 35 poslanců. „Jsem spokojena s tím, že zákon prošel,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová z hnutí ANO. Česká republika slíbila Evropské komisi, že zákon přijme včas, jinak by zemi teoreticky hrozilo krácení unijních dotací.

Nový zákon o veřejných zakázkách nahrává „kamarádšoftům“, bojí se kritici

Zákon může být ještě přijat včas, včetně potvrzení Senátem a prezidentem, ale účinnosti má nabýt tři měsíce poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Šlechtová tvrdí, že i kdyby Evropská komise zahájila řízení proti ČR, zákon mezitím začne být účinný, a tak nakonec země o peníze z Evropské unie nepřijde.

Nový zákon má například umožnit vyloučit nespolehlivého dodavatele, který předchozí zakázku zkazil nebo nedokončil, a přitom se opět hlásí do dalšího výběrového řízení. Bude možné vyloučit i firmu, která nabídla mimořádně nízkou cenu, ale nezdůvodnila ji. Povinným hodnotícím kritériem při posuzování nabídek bude ekonomická výhodnost nabídky, ale nebude nutné soutěžit výhradně na nejnižší nabídnutou cenu.

Boj o zákon překrýval spor o Babišovy firmy v soutěžích

Schvalování zákona se odehrávalo tak trochu ve stínu jednoho pozměňovacího návrhu od poslance opoziční TOP 09 Martina Plíška, který chtěl ze zakázek vyřadit firmy, v nichž vlastní více než 10 procent člen vlády.

Kvůli návrhu vypukly velké spory ve vládní koalici a šéf ANO, ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš i kvůli tomu řekl, že pochybuje, zda má pokračování koalice smysl. Zatímco lidovci hlasovali pro návrh s opozicí, sociální demokraté si to rozmysleli, i když o tom uvažovali (více čtěte zde).

Za podnět k antimonopolnímu úřadu se bude vybírat poplatek 10 tisíc korun. Má zabránit zneužívání podnětů k zahájení správního řízení. Neprošel návrh Jiřího Petrů z ČSSD, který chtěl ze zákona vypustit povinnost vítězné firmy doložit vlastnickou strukturu až po její skutečné majitele.

Poslanci zamítli zvýšení limitu na malá koncesní řízení z navrhovaných 20 milionů na 100 milionů korun. Malé koncesní řízení se používá například, když obec hledá provozovatele vodovodní sítě. Na koncesní řízení malého rozsahu nemusí podle návrhu vyhlašovat zadavatel zadávací řízení.

Ministryně Šlechtová s návrhem na zvýšení limitu nesouhlasila. Hrozí podle ní riziko, že zadavatelé budou zakázky nastavovat tak, aby se z nich staly koncese a mohly se zadávat bez soutěže.