"Tento zákon je o tom, že Detroit a Amerika dostávají šanci vrátit se zpět do kolejí," prohlásila předsedkyně Sněmovny Nancy Pelosiová těsně před hlasováním.
Automobilky ještě nemají vyhráno. Návrh schválili zatím jen poslanci, podpora od senátorů je přitom značně nejistá a republikáni, kteří pomoci nejsou nakloněni, ji mohou snadno potopit. Senát by měl balíček projednávat ještě tento týden.
Odpůrci: pomoc firmy nezachrání
Když se Rick Wagoner stal v roce 2000 šéfem největší americké automobilky General Motors, asi těžko si mohl představit, jaké zvraty ho v kariéře čekají. Nedávno byl postaven před výběr, který nahání hrůzu každému manažerovi: znárodnění firmy, nebo bankrot.
Částečné znárodnění je cena, na kterou bude muset pravděpodobně přistoupit proto, aby jím vedená továrna dostala pomoc od státu. General Motors společně s Chryslerem totiž potřebují 14 miliard dolarů, aby přežily aspoň do konce března.
Kongres je ochoten poslat firmám z veřejných peněz čtrnáct miliard, ale zároveň chce zřídit funkci "automobilového cara", tedy jakéhosi státního kontrolora, jenž na ně bude dohlížet. Tím přijde Wagoner o část svých výlučných pravomocí a větší rozhodnutí bude muset konzultovat svládním emisarem, kterým by se mohl stát bývalý šéf americké centrální banky Paul Volcker.
Ten bude zároveň dohlížet na způsob, jakým automobilky státní peníze utrácejí, a získá možnost kdykoli navrhnout jejich bankrot. Mimo jiné bude revidovat a případně pozastavovat vysoké výdaje. Mělo by jít o částky, které podstatně přesahují 25 milionů dolarů.
"Budou muset firmu zlikvidovat, nebo spolknout, cokoli si vláda zamane," uvedl včera pro Bloomberg Clint Currie, dopravní analytik ze společnosti Stanford Group.
Naposledy americká vláda úřadovala v autoprůmyslu v roce 1980, když dala garance za úvěr ve výši 1,8 miliardy dolarů tehdejšímu Chrysleru. Historie se opakuje, ale sumy výrazně rostou.
Podniky čeká velká transformace
Podmínky půjčky, která by měla být poskytnuta ministerstvem energetiky, se rodily dlouho. Nakonec se demokraté a Bushova administrativa v základech shodli na tom, že firmy budou muset do čtyř měsíců představit jasné plány své přeměny na efektivní výrobce úsporných a ekologických vozů. Dnes produkují převážně velká a luxusní auta, jak navíc samy přiznávají, nevalné kvality.
Jediná firma z "velké trojky" amerických výrobců, která momentálně přímou finanční injekci od vlády nežádá, je Ford. I když by na ni podle výsledků hospodaření měl nárok a ještě minulý týden se o ni hlásil, teď jeho představitelé tvrdí, že se podnik z krize může dostat sám.
Zejména republikánští poslanci nevidí tučné sumy posílané automobilkám rádi. Nevěří, že by se rychlá přeměna mohla opravdu povést, a celý záchranný plán pro automobilky kritizují.
Podle některých z nich pomoc jen prodlouží agonii a pozdějšímu krachu stejně nezabrání. Budoucí prezident Barack Obama si však krach v tak citlivém odvětví ekonomiky dovolit nemůže.
