O zrušení daňové výjimky pro stravenky začali poslanci jednat při schvalování vládní daňové reformy. Tu v úterý projednávali v prvním čtení. Opozici se nepodařilo prosadit zamítnutí návrhu, ani jeho vrácení k dopracování.
Změny podle daňové reformy- daň z příjmu se bude odvádět z hrubé mzdy a to ve výši 19 procent (konec zdanění superhrubé mzdy sazbou 15 procent) |
Kateřina Klasnová
"Na stravování dostávají příspěvek více než 3 miliony občanů, z toho 1,3 milionů mají stravenky. A jsou běžné v 21 evropských zemích. V případě, že by byly zrušeny, mohlo by to vést až ke zrušení třiceti tisíc míst ve službách. Věřím, že zvítězí zdravý rozum a veřejný zájem," řekla ve Sněmovně místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová.
Za stravenky se postavil také sociální demokrat Jan Látka, který uvedl, že zrušení daňového zvýhodnění stravenek bude pro stát znamenat, že vybere méně na DPH.
Michal Doktor
Poslanec Doktor z ODS ale upozornil, že stravenky se v Česku začaly používat jako alternativní platidlo i v případech, které nemají se stravováním vůbec nic společného - například i v jistém hobby marketu.
Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 v rámci daňové reformy navrhl, aby zaměstnanci místo stravenek dostávali třítisícový daňový bonus.
Kalousek: Daňová reforma nerovná se zrušení výhody pro stravenky
Kalousek poslancům řekl, že stravenky jsou nepřijatelná daňová výhoda pro jednu skupinu zaměstnanců na úkor druhých. Zdůraznil ale, že smyslem daňové reformy rozhodně není spor o stravenky, ale zjednodušení a zpřehlednění systému daní. "Jde především o vznik jednotného inkasního místa," uvedl ministr financí.
O daňové reformě debatoval ještě před jednáním ve Sněmovně s poslanci Věcí veřejných, kteří mají k daňové reformě řadu zásadních připomínek. "My ji nepovažujeme za koaličně dohodnutý návrh, jen za podvozek pro další jednání," řekl iDNES.cz šéf poslanců VV Vít Bárta.
Později v parlamentní rozpravě upozornil, že vláda zákon schválila bez přítomnosti ministrů za TOP 09, kteří na jednání nebyli na protest proti tomu, že ministr školství Josef Dobeš za Věci veřejné držel ve funkci kontroverzního úředníka ministerstva školství Ladislava Bátoru.
Věci veřejné i po jednání s Kalouskem trvají na tom, že pokud bude zrušena superhrubá mzda, ze které se nyní odvádí 15 procent, nemůže být daň z hrubé mzdy 19 procent, ale musí být vyšší, jinak to bude znamenat "sekyru" pro státní rozpočet.
Daňová reforma má mimo jiné přinést sjednocení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění u OSVČ a u zaměstnanců na 6,5 procentech. Zaměstnavatelé by měli nově odvádět daň z úhrnu mezd všech zaměstnanců ve výši 32,5 procenta.
Reforma, pokud ji parlament definitivně schválí, má začít platit od roku 2013, kromě zdanění hazardu, které má začít platit už od ledna 2012. Firmy podnikající v této branži budou muset platit daň z příjmu právnických osob, stejně jako ostatní. Zatím toho jsou provozovatelé kasin či sázkových kanceláří ušetřeni. Musí pouze odvádět část peněz na veřejně prospěšné účely. Peníze ale místo toho občas mizí v různých neprůhledných nadacích.
Peníze z privatizace půjdou na stabilizaci důchodového účtu
V prvním čtení Sněmovna podpořila i návrh Kalouska a poslance Marka Bendy z ODS, aby peníze získané z privatizace a z dividend státem ovládaných firem šly na stabilizaci důchodového účtu.
Vláda podle novely přijde o možnost používat tyto peníze i na jiné účely - dosud jí zákon umožňuje peníze přesouvat například do fondu dopravy, fondu bydlení nebo například Státního fondu životního prostředí.
