Deník ze Silicon Valley - Aleš Michl

Deník ze Silicon Valley - Aleš Michl | foto: iDNES.cz

DENÍK ZE SILICON VALLEY: Start-upy mají miliardy, řidič musí spát v autě

  • 10
Ekonom Aleš Michl se ve svém posledním deníku ze Silicon Valley zamýšlí nad současnou startupovou investiční (ne)bublinou. A také nad jejím přesahem do reálného života v severní Kalifornii, kde rychlá jízda technologického sektoru zdražuje život i všem ostatním. Občas absurdně vysoko.

Devětadvacetiletý David Semerád se před třemi lety sebral a odjel do Silicon Valley. Se svou, jak sam říká, maličkou firmou STRV, která vyvíjí software, se usadil v San Francisku. Měsíčně má tržby 600 tisíc dolarů. Zaměstnance má stále v Praze, ale teď podnik rozšiřuje i v Americe.

Jeho cílem tady je dostat se k nejzajímavějším start-upům z celé Ameriky a starat se jim vývoj. Dříve dělali třeba Slevomat pro Tomáše Čupra. Dnes se David setkává se zdejší smetankou a rozvíjí byznys. Třeba se Seanem Radem ze seznamky Tinder. Jednoho dne možná firmu prodá, vyexituje, jak se tady říká a shrábne balík. I když teď na mě kroutí hlavou, že neprodá, že mu dělají nové projekty radost a že raději začne další zajímavé start-upy v rámci STRV.

Podobně tady zkouší štěstí řada českých firem. Buď chtějí prodávat produkt - jak to dělá David. Anebo shánějí finance. Míří na zdejší venture kapitálové fondy, které investují do rizikových projektů. Takhle totiž byl zprvu financován Facebook nebo Google. Uber nebo Airbnb takto fungují dodnes.

Tyhle peníze z venture kapitálových fondů udělaly ze Silicon Valley technologické centrum planety. Tyhle peníze způsobily, že se tady dají financoval projekty od sítě pro uklízečky až po nové on-line banky, které to chtějí nandat těm klasickým. Tyhle peníze ale také způsobily, že jsou tady nájmy domů nebo jen pivo v hospodě šíleně drahé.

Nafukuje se další internetová bublina?

Klíčovou otázkou je, jestli je David součásti nějaké bubliny, zda Silicon Valley jednou nemůže drsně spadnou. Nebo jestli David podniká na trhu, který způsobuje revoluci a přemění jednou celou společnost do komunity sdružující se do sítí a sdílející zboží a služby.

V úvodním článku ze své cesty jsem psal, že když jsem před dvěma lety poprvé přijel do ráje technologických firem, Silicon Valley v Kalifornii, byla hodnota Facebooku na burze 100 miliard dolarů. Když jsem tam doletěl teď, je hodnota Facebooku 260 miliard dolarů. Tedy mnohem výše, než je tomu u většiny klasických firem s továrnami a hmatatelnými výrobky (více čtěte zde).

Psal jsem také, že to tady už jednou zkrachovalo. Mezi roky 1999 a 2001 sletěly ceny akcií. Třeba jedna akcie Amazonu stála tehdy 107 dolaru a najednou to bylo 7 dolaru. A víte za kolik se prodává dnes? Za 530 dolarů (více o vývoji cen technologických akcií čtěte zde).

Všechny ty bubliny měly společné to, že ceny byly do té doby na maximu, historickém rekordu. A říkali jsme si, jaká je to všechno paráda. Jak všechno frčí, jak má.

Venture kapitálové investice zdražují nájmy všem

Tak jak to tedy bude? Scott Peebles narozdíl od Davida Semeráda má už svůj věk. Řídí pro Apple autobus, který sváží zaměstnance. Měsíčně bere 2 900 dolarů. To na české koruny vychází na první pohled na vcelku lákavých 70 tisíc korun.

Jenže: jednopokojový byt v San Francisku sežene tak za 3 361 dolarů měsíčně. V Oaklandu za 2 469. Tak spí v autobuse. Tohle je znak přepáleného realitního trhu a bubliny.

Vše souvisí se vším. Podle studie realitního start-upu Zumper každá miliarda nainvestovaného kapitálu nepřímo se zpožděním zvýší nájemné dvojpokojáku o 99 dolarů měsíčně. Studie je to trochu divoká - nebere v úvahu, že problém není jen v obrovské poptávce po bytech, ale taky v nabídce, tedy hlavně v regulaci výstavby bytů.

Když se zeptáte zdejších top investorů, zda je trh přepálený nebo nadhodnocený, odpoví vám kladně. Myslí si to třeba Mark Cuban, Chris Sacca, Bill Gurley, Manish Goyal nebo Bharat Ramnani.

Jednorožec nebo mrtvola?

Těm superúspěšným novým firmám se začalo říkat Unicorn, neboli jednorožec. To proto, že jsou oceněny na miliardu dolarů a víc. Nyní je jednorožců podle různých statistik kolem sto dvaceti. A začínají se pořádat sázky na to, kolik z těch Unicorns bude brzy Unicorpses, tedy mrtvol. Třeba Twitter má léta problém vymyslet obchodní model.

Proč se do těch firem cpou peníze, když většina ví o problému nadhodnocených valuací? Prostě je zde strach přezdívaný jako FOMO (fear of missing out). Že když jako venture kapitálový fond omezíte nové investice, uteče vám nový Facebook nebo Google. Navíc kam peníze jinam dát, když úrokové sazby jsou nula?

Takže shrnuto: je tu strašně peněz, snad víc, než projektů. Strach, že Vám uteče nový Facebook, žene investory dál cpát peníze do začínající firem. Jak všechno rychle roste, sektor bydlení pokulhává a ceny nájmu se pohybují v oblacích. Velké rozdíly jsou i v platech.

Kdyby v Kalifornii neměli migraci, nemají ani dostatek zaměstnanců. Když ale migranti za prací nemají skoro už kde bydlet, je to podle mě špatně a hrozí, že všechno brzy spadne. To je ale jen díky momenálnímu přepálení a cenovému nadhodnocení. Drama se nekoná, i když drsné titulky v novinách přijdou. Přijde zdravá korekce. Nepůjde o bulbinu, která splaskne a region bude na deset let v háji jako třeba jih Evropy.

Nových nápadů je tady tolik, že to po zdravé korekci zase nakopnou.