Přesto jsou potraviny s GMO již běžně na trhu. Prokázaly to nejen opakované testy MF DNES, ale i kontrola České zemědělské a potravinářské inspekce z jara letošního roku. "U šesti z dvaceti výrobků byla prokázáno, že při jejich výrobě byla použita geneticky modifikovaná surovina," říká tisková mluvčí inspekce Daniela Kolejková. "Výrobci přitom neměli platný souhlas ministerstva."
Povinnosti pro výrobce potravin jsou již zákonem stanoveny, ale zatím ani odborníkům není příliš jasné, jak bude probíhat kontrola jejich plnění.
Povinnost označování má totiž jednu výjimku: nevztahuje se na potraviny, v nichž je geneticky modifikovaného organismu méně než jedno procento. A právě tento limit je předmětem sporů mezi odborníky a zpracovateli sóji a kukuřice, které by mohly potencionálně obsahovat geneticky upravené organismy.
Na loňský test MF DNES (10. 11. 2000), který poukázal na to, že na trhu jsou potraviny obsahující geneticky modifikované suroviny, reagoval majitel mlýna v Mrzkovicích. Mlýn dodává kukuřičnou krupici několika výrobcům, jejichž produkty byly ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby spolu s dalšími označeny jako potraviny obsahující GMO. Avšak tuto krupici v mrzkovickém mlýnu vyrábějí z kukuřice, která podle nich GMO neobsahuje.
Redakce MF DNES proto nechala analýzy na své náklady provést znovu ve dvou laboratořích: ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, referenční laboratoři pro GMO, kde byly výrobky analyzovány již loni, a ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě, který se rovněž na analýzy GMO specializuje.
Výsledky jednoho a téhož vzorku byly rozdílné, z Jihlavy negativní, z Ruzyně pozitivní. Na protokolu z ruzyňské laboratoře stálo: obsah 0,9 % plus minus 0,2 %. Dvě desetiny procenta jsou vyhrazeny pro chybu detekční metody. Jinak řečeno, geneticky upravená surovina byla v kukuřici prokázána, ale není přitom jednoznačně jasné, kolik jí je.
Ani odborníci si nejsou zcela jisti, zda se výrobek s takovým výsledkem "vejde" do jednoprocentního limitu. Jasné není ani to, jak se bude postupovat v případě, že výsledky z akreditovaných laboratoří se budou lišit. "Odpověď není vůbec jednoduchá," míní Jiří Ruprich z Centra hygieny potravinových řetězců. "Pokud by k něčemu takovému došlo, může to znamenat spory mezi laboratořemi. Nakonec rozhoduje výsledek referenčního pracoviště, které si určí kontrolní orgán."
Tím je podle zákona Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Podle jejího dnes již bývalého náměstka Petra Baudyše budou inspektoři při kontrolách tolerantní. "Hranice jednoho procenta je velmi diskutabilní, takže budeme volit relativně rezervovaný přístup," prohlásil náměstek Baudyš v dubnu.
Podle Ladislava Kučery z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, který se zabývá právními otázkami GMO, by vzorky pohybující se na hranici měly být posouzeny vícekrát, aby se vyloučila chyba. Sám by se ale přikláněl k tomu, aby výrobek s takovýmto výsledkem byl označen. "Výrobce by to nemusel značit v případě, že i v rámci chyby je výsledek pod 1 %."
Odborníci upozorňují, že větší problém než samotné stanovení obsahu GMO je odběr vzorků. Ani v Evropské unii zatím nedošlo k dohodě, jak odebírat vzorky k analýzám.
|
Stanovisko výrobce k testům GMO |
|
Genetiku suroviny mlýn sleduje od ledna 2000. Získal přehled o různých hybridech kukuřice od různých šlechtitelů, používaná surovina byla opakovaně podrobena rozborům sledujícím obsah GMO, a to vždy s uspokojivým výsledkem. Mlýn nakupuje hybrid kukuřice, jehož osivo pochází od výhradního dovozce a splnilo všechny kvalitativní požadavky mlýna. Nákup zrna je prováděn jako odrůdově čistý, zrno je odděleně od ostatních pěstovaných hybridů sklízeno, ošetřeno a uskladněno, do mlýna dopravováno prověřeným dopravním prostředkem. Rozbory sloužící jako podklad pro článek v MF DNES nekvantifikovaly množství GMO v kukuřičných výrobcích. Zaznamenaly pouze přítomnost GMO, které jsou přítomny v každé surovině. (Záleží pouze na limitu citlivosti, s nimiž laboratoř pracuje, zda budou GMO zachyceny. Proto a také z důvodů možné druhotné kontaminace EU zvolila limit 1 % jako hranici, pod níž jsou potraviny uvažovány jako "GMO Free".) Ani opakované rozbory zadané MF DNES z popudu mlýna různým laboratořím nepotvrdily přítomnost GMO nad 1 % v kukuřičné krupici ze mlýna Mrzkovice, jak bylo uvedeno v testu 10. 11. 2000. Výrobci uvedených potravin a jejich dodavatel suroviny byli zjevně poškozeni. Výsledky uveřejněného testu se staly podkladem pro tiskoviny Greenpeace, rozeslané v jedenácti tisících výtisků cituji "našim příznivcům, největším výrobcům potravin a supermarketům". Brožurka byla zveřejněna na internetu. V těchto tiskovinách byly zmíněné potraviny označeny jako "potraviny, u kterých je možné, že obsahují GMO suroviny", a zároveň byli výrobci zveřejněni. Odbyty mlýna ve směru obou shora zmíněných výrobců po uveřejnění testu klesly na polovinu, další právě navazovaný odbyt byl s poukazem na test v MF DNES striktně odmítnut. Smutné je, že výrobci (především ti malí) nemají prakticky žádnou možnost obrany proti neprokázaným informacím o svých výrobcích. Případná obrana je věcí vynaloženého času, peněz a energie, a ve svém výsledku tedy neproduktivní. Malí výrobci musí především pracovat, ne dokazovat dokázané a marnit své síly nekončícími dohady, kdy chybí dobrá vůle druhé strany. JAN KOLÁŘ, Konkordia, Mlýn Mrzkovice, Světlá nad Sázavou |
