Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Potáhne Evropa světovou ekonomiku?

  11:11aktualizováno  11:11
Amerika prožívá prudký útlum ekonomického růstu, Japonsko začíná naznačovat, že přízrak ekonomické recese minulých let nemusí být ještě zažehnán. To jsou důvody, proč si někteří analytici kladou otázku: Může Evropa v současném stavu převzít úlohu vůdce světové ekonomiky? Jedním dechem ale dodávají pochybnosti o schopnostech Evropské centrální banky tytu výzvu uchopit za správný konec a naplnit. Její přílišná opatrnost by podle odborníků mohla eurozóně spíš uškodit.

ECB nedává žádné signály, že by dovolila ekonomice měnové unie stát se lídrem světového hospodářství, a její "jestřábí" komentáře varující před inflací v situaci, kdy ceny ropy spadly o 30 procent, maří naděje, že by zmírněním úrokových sazeb vzala osud globální ekonomiky do svých rukou.

"Problémem Evropy je Evropská centrální banka. Zvyšují úrokové sazby ve špatný čas a Wim Duisenberg (prezident ECB) se dívá jen do zpětného zrcátka," řekl investiční manažer Tim Day z firmy AMP Henderson Global Investors.

"Ceny ropy klesly, inflační tlaky zmizely a on (Duisenberg) si mezitím nechává proklouzávat ekonomiku mezi prsty," dodal jedním dechem Day.

ECB zvýšila úrokové sazby od listopadu 1999 celkem sedmkrát, naposledy překvapivě na počátku října. Její poslední vyjádření pak nedávají žádnou šanci na snížení úroků v dohledné době.

"Soudě podle vyjádření ECB, existuje nebezpečí, že pokud se podmínky zhorší, uzná banka tuto změnu jen pomalu a pomalu také bude snižovat úrokové sazby," řekl Julian Callow z investiční banky CSFB.

Největším rizikem pro světovou ekonomiku je nyní možný dopad prudkého poklesu cen amerických akcií na ekonomiku USA, což podtrhla série propadů, v níž technologický trh Nasdaq za poslední dva týdny ztratil zhruba 25 procent své hodnoty.

Evropská komise přitom odhaduje, že pokles amerických burzovních indexů o 20 procent může snížit hrubý domácí produkt USA o dva procentní body.

Evropu může takovýto propad růstu v Americe stát na HDP 1,1 procentního bodu za předpokladu, že se nesníží úroveň úroků.

Pokud však centrální banka svou politiku náležitě přizpůsobí, může být dopad na eurozónu zcela smazán, shodují se analytici.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Lidé kupují solární panely včetně baterií. Jistí se tak před blackouty

Zájem lidí o solární elektrárny na střechách nastartovaly peníze z dotačního programu Nová zelená úsporám. Zároveň roste obliba baterií, které umožňují...  celý článek

Šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček
Ani elektřina, ani plyn. Budoucností jsou spalovací motory, říká plynárník

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale...  celý článek

Zubař, ilustrace
Lepší strava, rovnátka, nadstandardy. Češi si připlácí 5 tisíc ročně

Šetrná metoda odstranění křečových žil, speciální genetické testy v těhotenství, lepší strava v nemocnici. Čeští pacienti jsou ochotni si připlatit čím dál víc...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.