ECB nedává žádné signály, že by dovolila ekonomice měnové unie stát se lídrem světového hospodářství, a její "jestřábí" komentáře varující před inflací v situaci, kdy ceny ropy spadly o 30 procent, maří naděje, že by zmírněním úrokových sazeb vzala osud globální ekonomiky do svých rukou.
"Problémem Evropy je Evropská centrální banka. Zvyšují úrokové sazby ve špatný čas a Wim Duisenberg (prezident ECB) se dívá jen do zpětného zrcátka," řekl investiční manažer Tim Day z firmy AMP Henderson Global Investors.
"Ceny ropy klesly, inflační tlaky zmizely a on (Duisenberg) si mezitím nechává proklouzávat ekonomiku mezi prsty," dodal jedním dechem Day.
ECB zvýšila úrokové sazby od listopadu 1999 celkem sedmkrát, naposledy překvapivě na počátku října. Její poslední vyjádření pak nedávají žádnou šanci na snížení úroků v dohledné době.
"Soudě podle vyjádření ECB, existuje nebezpečí, že pokud se podmínky zhorší, uzná banka tuto změnu jen pomalu a pomalu také bude snižovat úrokové sazby," řekl Julian Callow z investiční banky CSFB.
Největším rizikem pro světovou ekonomiku je nyní možný dopad prudkého poklesu cen amerických akcií na ekonomiku USA, což podtrhla série propadů, v níž technologický trh Nasdaq za poslední dva týdny ztratil zhruba 25 procent své hodnoty.
Evropská komise přitom odhaduje, že pokles amerických burzovních indexů o 20 procent může snížit hrubý domácí produkt USA o dva procentní body.
Evropu může takovýto propad růstu v Americe stát na HDP 1,1 procentního bodu za předpokladu, že se nesníží úroveň úroků.
Pokud však centrální banka svou politiku náležitě přizpůsobí, může být dopad na eurozónu zcela smazán, shodují se analytici.
