"To je vážná věc. Pokud jste porušili pivní tradice, mohlo vás čekat také vyhnání ze země," cituje agentura Reuters pivovarnického mistra Olauga Flakneho, který pracuje v největším norském pivovaru Ringnes a je zodpovědný za jeho osmnáct různých vánočních značek. "Na vánoční pivo jsme patřičně hrdí," dodává.
Norské pivovary nabízejí okolo padesáti druhů vánočního piva, které je k dostání od listopadu do konce prosince. „S takovouto nabídkou se jinde ve světě nesetkáte,“ tvrdí sdružení norských pivovarů.
Vánoční pivo je sladší a aromatičtější než běžná piva; má kořeněnou, jakoby karamelovou chuť. Nejsilnější a nejtradičnější druhy se vyznačují typickou tmavě červenou barvou, která je ve vánoční době prý nejvyhledávanější. Například Ringnes prodává vánoční piva od světlého ležáku s podílem 4,5 procenta alkoholu po hustý tmavočervený mok o síle 9,9 procenta alkoholu.
Pivovary dříve užívaly k dosažení silné chuti koření a dokonce i tabák, ale zákon o čistotě piva z roku 1516 jim zakázal užívání jakýchkoli jiných přísad kromě základních - vody, sladu, chmele a kvasnic.
Již počátkem prosince Norové pořádají večírky, jejichž náplní je testování vánočních piv toho roku, a - pokud ještě paměť slouží - hlasování o nejlepší.
I přes velkou možnost výběru vypíjí Norové 245 milionů litrů piva ročně, což je při zhruba 50 litrech na osobu téměř nejméně v Evropě,“ uvádí sdružení norských pivovarů.
Pivovary viní z relativně nízké spotřeby piva přísné zákony, zahrnující zákaz reklamy, a především vysoké ceny. Norsko má nejvyšší daň na pivo v Evropě - 63 českých korun na litr, zatímco tato daň v sousedním Švédsku je 23 českých korun a v Německu šest českých korun
Norský premiér Kjell Magne Bondevik je abstinent a jako člen Křesťanské lidové strany obhajuje vysoké daně na alkohol jako způsob snížení jejich spotřeby. Nejsilnější piva se v Norsku prodávají společně s tvrdým alkoholem pouze ve speciálních státních obchodech.
 Mladé pivo dozrává v tancích - u ležáků je to přibližně 70 dní. |
