Vědci z americké Michigan State University zjistili, že chemická sloučenina tert-butylhydroquinone (TBHQ), která se běžně používá jako přísada zlepšující vlastnosti potravin, v těle myší ochromuje imunitní reakci na virus chřipky. Zvětšuje to pravděpodobnost, že se nemoc plně rozvine.
Podle autora studie Roberta Freeborna TBHQ v těle aktivuje některé bílkoviny, které mají známé imunosupresivní účinky (potlačují imunitní reakci). Podezření, že látka otvírá dveře do těla chřipkovým bacilům, se potvrdilo u myší. Není dosud jasné, zda takto funguje i u lidí, píše server Quartz.
Česká vejce mohou opět do Ruska. Ptačí chřipka se však může vrátit |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) chemickou sloučeninu v minulosti analyzovaly a považují jí za pro člověka za bezpečnou. FDA tvrdí, že hladina TBHQ nepřekračuje 0,02 procenta tuku obsaženého v konkrétním jídle.
Podle některých vědeckých zjištění může mít vystavení laboratorních zvířat vysoké hladině látky po delší dobu negativní zdravotní důsledky. Jako třeba zvýšení rizika vzniku nádorů v oblasti břicha.
Nizozemský vědec Gerrit J. Van Esch v roce 1986 shromáždil dosavadní poznatky o působení TBHQ a zjistil, že množství látky, které běžně lidé přijímají v potravě, je významně nižší než kolik by bylo potřeba, aby se dostavily negativní důsledky pozorované ve výzkumech na zvířatech.
Jakékoli nové vědecké poznatky by mohly v konečném důsledku pomoci v boji s chřipkou. Nyní se doporučuje nechat se každý rok očkovat. Americké centrum prevence a kontroly nemocí odhaduje, že po celém světě každoročně v souvislosti s chřipkovým onemocněním umírá kolem 650 tisíc lidí.
