Podle skupiny Champions 12.3 při OSN, která se skládá z celosvětových lídrů potravinářského průmyslu a zabývá se právě snižováním potravinového odpadu, musí více vlád i společností přijmout akční plán pro omezení plýtvání s potravinami. Situace je o to urgentnější, jelikož na dosažení cíle zbývá už jen necelých deset let.
Ačkoliv o splnění cíle se momentálně nedá hovořit, alespoň někde se změny dějí. Například ve Spojeném království mezi roky 2017 až 2018 snížili potravinový odpad o 27 procent. Británie se tak stala první zemí, která se dostala přes půlku v cestě ke splnění cíle.
Snaží se i některé firmy. Podle OSN mají dobře nastavenou strategii například ve firmě Campbell, Arla Foods nebo v Tesku ve Střední Evropě. Od prvního zveřejnění údajů o potravinovém odpadu v letech 2016 až 2017 se totiž společnosti Tesco podařilo snížit objem potravinového odpadu o 66 procent.
Při srovnání plýtvání potravinami s celkovým prodejem potravin se plýtvání snížilo o 58 procent, což znamená, že pouze 0,69 procenta potravin, které Tesco prodává, nyní končí v odpadu. Cíle udržitelného rozvoje OSN tak společnost dosáhla již 10 let před stanoveným termínem.
Bohatší plýtvají doma
V evropských a severoamerických státech většinou nejvíce plýtvají samotné domácnosti. V Severní Americe je to zhruba 58 procent celkového potravinového odpadu. Na české domácnosti připadá podle studií čtyřicet až padesát procent potravinových odpadů.
Zbytek se dělí mezi prodej, zemědělství a zpracovatelský průmysl. Ten je na rozdíl od bohatších států právě nejméně šetrným odvětvím potravinového průmyslu v Subsaharské Africe. Ve zpracování tam totiž vznikne více než třetina odpadu.
Podle odhadů vyprodukuje Česká republika dohromady za rok zhruba 800 tisíc tun potravinového odpadu, v přepočtu na obyvatele tak v rámci Evropské unie nepatří mezi nejhorší. Lépe jsou na tom jen Řecko, Malta, Rumunsko a Slovinsko.
Zavřené restaurace a nedostatek trvanlivých potravin
Lidem i zvířatům. Kam putuje neprodané jídlo ze supermarketů |
Čísla se ale v letošním roce mohou změnit. Kvůli koronavirové pandemii, která uzavřela hranice a omezila provoz restaurací, totiž docházelo ke zbytečnému zaorávání úrody či vylévání mléka. V Číně zase zemědělci museli utrácet drůbež z důvodu omezeného prodeje kuřat a kachen.
Ačkoliv se podle průzkumů v době pandemii plýtvá více, kromě změny zákaznického chování řeší situaci jinak i obchodní řetězce. „Od začátku pandemie se nám rapidně zvýšila poptávka, věcí ale chodí méně,“ říká ředitelka Federace potravinových bank Veronika Láchová. Právě potravinovým bankám či dobročinným sbírkám také letos ubylo mnoho dobrovolníků, především z řad seniorů.
Zatímco dříve z potravinových bank odebíraly spíše jen sociální služby, na jaře se k nim přidala i některá města a obce. „Teď s příchodem druhé vlny cítíme velký zájem o potraviny z bank. Města či obce se totiž v krizi spojila se seniory či matkami v nouzi, kteří tuto pomoc dlouhodobě potřebují,“ vysvětluje Láchová.
Potravinové banky trápí hlavně nedostatek trvanlivých potravin. „Každoročně na jaře pořádáme sbírku, kdy nám obchodní řetězce dodají velké množství potravin. Letos se sbírka zrušila a ačkoliv jsme něco dostali, byla to zhruba polovina co v minulých letech. Chybí nám především trvanlivé zboží, pokud dojde, nebude sbírka ani teď v listopadu,“ říká Láchová.
Kromě absence sbírky přičítá Láchová méně zboží i zákazníkům a obchodům. „Lidé se naučili více nakupovat a obchody, které se především snaží prodávat a ne darovat, lépe vyřešily svou strategii,“ vysvětluje šéfka fedrace.
Třetina v koši a obrovské emise
Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství odhaduje, že přibližně třetina všech vyprodukovaných potravin na světě se nespotřebuje a vyhodí. Z ekologického hlediska způsobuje tento potravinový odpad přibližně 8 procent všech emisí skleníkových plynů.
Pokud by bylo celkové množství vyplýtvaných potravin bráno jako samostatná země, byla by třetím největším producentem skleníkových plynů po Číně a USA. Ve skutečnosti potravinový odpad produkuje více než čtyřnásobek ročních emisí skleníkových plynů než letecká doprava.
I proto si členské státy EU odsouhlasily společnou metodiku sbírání dat ohledně potravinového odpadu. První společná data k publikování očekává Evropská komise v polovině 2022.
