OLIO je výtvorem dvou londýnských podnikatelek, které tímto způsobem bojují proti plýtvání jídlem. Jedna ze zakladatelek Tessa Cooková vyrostla na mléčné farmě v britském Yorkshiru a už v raném věku zjistila, kolik těžké práce produkce jídla vyžaduje. Během stěhování z Ženevy do Londýna se neúspěšně pokoušela darovat zbytky z lednice.
„Byly to naprosto chutné a kvalitní potraviny, v okolí byl určitě někdo, kdo by si je rád vzal. Problém byl, že o tom nikdo nevěděl,“ uvedla pro server Independent. Když zjistila, že neexistují žádné aplikace pro sdílení jídla, dala se dohromady s bývalou investiční bankéřkou Saashou Celestial-One a spolu sehnaly dostatek peněz pro start aplikace.
Nadšenec žije jen z jídla z popelnic. Peněz má dost, ale štve ho plýtvání |
OLIO sdružuje lokální komunity, firmy a obchody s jídlem. Uživatelé jednoduše nahrají fotku a popis potravin, které již nechtějí nebo nepotřebují, a pro ostatní určí čas a místo, kde si je mohou vyzvednout.
„Pro mnoho uživatelů je to o poznávání svého okolí,“ uvedla Cooková před časem pro CNN. „Další to vidí jako příležitost tolik neplýtvat. Je to také užitečný nástroj pro kavárny či pekárny, které se tak můžou na konci dne zbavit toho, co neprodají,“ dodala.
Načaté, syrové i uvařené
Je jedno, jestli jsou potraviny zabalené, načaté, syrové či uvařené. Pokud jsou jedlé, OLIO je pomůže dál distribuovat, píše o službě Huffington Post. Zatímco tisíce uživatelů aplikaci využívají v boji proti plýtvání, objevil se i neočekávaný vedlejší efekt. Mnozí chudí lidé díky ní mohli nakrmit své rodiny, za což se na zakladatelky projektu i dobrovolníky distribuující jídlo sneslo mnoho upřimných poděkování.
Aplikace od spuštění v lednu 2016 nasbírala 322 tisíc registrovaných uživatelů, hlavně ve Velké Británii. Podle Cookové až třetinu z nich tvoří chudé domácnosti. Partnerem projektu se staly různé kavárny či supermarkety jako například Sainsbury‘s. Kromě redukce množství odpadu a úspoře finančních prostředků představuje OLIO také příležitost vyzkoušet nová jídla.
Cooková pro Independent uvedla, že celosvětově se vyhazuje až jedna třetina vyprodukovaného jídla v hodnotě 750 miliard liber (téměř 22 bilionů korun). Podle ní se jedná o ekologickou katastrofu, protože nejenom že se tím zbytečně spotřebuje půda a voda potřebná k produkci jídla, ale rozkládající se biomasa také produkuje metan, jenž je mnohem škodlivějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý.
