Rostlinné varianty mléčných produktů jsou již běžnou součástí regálů českých prodejen. Boom dokonce trvá už tak dlouho a je natolik silný, že se mlékaři rozčilují nad zneužíváním názvosloví a tím, že jsou jejich produkty v obchodech příliš blízko sebe.
Na trhu s masem nemasem se uchytily v zásadě dva modely. Jedním z nich je ten, který prosazuje společnost Beyond Meat nebo třeba česká Mana – produkt má být co nejpodobnější masu chutí i texturou, je však vytvořen z rostlinných bílkovin. Druhý model na chuťovou podobnost nesází, důležitá je především srovnatelná nutriční hodnota.
O dvacet korun levněji
Společnost Mana se dosud zaměřovala na nápoje, které poskytují veškeré potřebné kalorie a slouží jako náhrada plnohodnotného jídla. Nedávno ale ohlásila vstup i na stále rostoucí trh s rostlinnými náhražkami živočišných bílkovin.
„Produkt není určený primárně pro vegany. Má uspokojit ty, kteří milují maso a to, co je na něm cool,“ uvedl při představení Mana burgeru před dvěma týdny spoluzakladatel firmy Jakub Krejčík.
Textura burgeru, který firma vyvíjela tři roky, má proto připomínat tu masovou. Do prodeje by se Mana burger mohl dostat na jaře příštího roku, přičemž jedna porce má vyjít na 60 korun.
Cena je sice vysoká, nicméně porce konkurenčního produktu od americké společnosti Beyond Meat stojí ještě odvacetikorunu více.
Rostlinné placky se v České republice vyrábějí rovněž v severočeské Krupce. Dělají je tam už několik let pro společnost Nestlé, která nyní hojně propaguje řadu Garden Gourmet. Řada se navíc v této době rozšiřuje o další produkty včetně burgerů.
A podobným směrem se zřejmě vydá i další nadnárodní firma působící v tuzemsku, původně norská Orkla, do níž patří kunovický podnik Hamé a byšická Vitana. S rostlinnými burgery se Orkla prezentovala letos na podzim na veletrhu Anuga s tím, že by se měly vyrábět právě v Kunovicích.
„Aktuální trendy samozřejmě sledujeme, což se týká i boomu rostlinných alternativ. V současné době však v našem portfoliu tyto typy výrobků nemáme a plány na chystané novinky v jakékoliv oblasti našeho portfolia z konkurenčních důvodů nekomunikujeme,“ uvádí mluvčí Orkly Milan Linka.
Nemléko vadí stejně jako mléko
Rostlinné nápoje připomínající mléko dělají pravověrným zpracovatelům kravského mléka vrásky na čele. „V zahraničí se to na objemech nižšího prodeje mléka již projevuje, u nás je situace prozatím víceméně stabilní. Trend výrobků na rostlinné bázi k nám ale již také proniká,“ uvádí Jiří Kopáček, předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského.
Prodeje rostlinných produktů z rýže, ovsa, mandlí či kokosu, konkurujících klasickým mléčným výrobkům, rostou v meziročním srovnání zhruba o 30 procent. A i když se zatím jejich podíl na celkovém trhu počítá na jednotky procent, musejí s nimi výrobci mléka do budoucna počítat.
Náhražky zažívají boom
Ještě větší problém je to pro hráče, jako je Madeta, Olma a další, kteří se věnují výhradně mléčné produkci. Velcí mezinárodní výrobci jako Danone už se totiž na budoucnost připravili. Konkrétně zmíněná francouzská firma spolkla značky rostlinných alternativ Alpro a Provamel.
Mlékaři sdružení ve svazu proto začínají být nervózní. „Produkty na rostlinné bázi samozřejmě patří na trh, navíc pro některé skupiny spotřebitelů to může být i jediná alternativa. Problém je jenom ve skutečnosti, že si tyto výrobky dost často hrají na to, čím nejsou, tedy že se pojmenovávají vyhrazenými termíny pro mléčné výrobky. A v tom je ta špatnost,“ popisuje Kopáček.
Název sójové „mléko“ tak podle něj klame spotřebitele. V této souvislosti si stěžuje i na českou značku Nemléko. „Českomoravský svaz mlékárenský v tomto směru již podal prostřednictvím Potravinářské komory ČR podnět na ministerstvo zemědělství k příslušným legislativním krokům a také na výmaz zavádějícího obchodního jména,“ uvádí Kopáček.
Zatím však svaz u ministerstva zemědělství příliš pochopení nenašel. „Jiné výrobky než mléčné nesmějí být dle platné legislativy prezentovány, ať již na etiketě, obalu, propagačním materiálu ani jinou formou reklamy, že jsou mléčným výrobkem,“ uvádí za tiskové oddělení ministerstva Vojtěch Bílý. Z tohoto výkladu se zdá, že větší problém by mohlo mít sójové či mandlové mléko než Nemléko.
„Název má vyjadřovat spíše povahu produktu než výsadu oproti mléku a snad to většina lidí chápe,“ uvedla k tomu už dříve za společnost Nemléko Veronika Dostálová.
Například koncern Danone, nabízející jak mléčné produkty, tak jejich rostlinné alternativy, se podle své mluvčí Agáty Kubíčkové důsledně snaží vyvarovat toho, aby zákazníka mátl. „Naše výrobky nenazýváme ‚mandlovým mlékem‘ nebo ‚sójovým jogurtem‘ ani nepoužíváme v legislativních názvech slovo ‚alternativa‘,“ uvádí Kubíčková.
Pozor na regály
Nejenom názvosloví je mlékárnám trnem v oku, jde i o umístění produktu v regálu. „Za nabízení klamavým způsobem může být považováno prodávání rostlinných náhražek ve stejném regále jako mléčné produkty, aniž by to bylo pro spotřebitele jednoznačně odlišeno,“ upozorňuje Bílý z ministerstva zemědělství.
„V některých obchodních řetězcích se to dodržuje s tím, že tyto výrobky jsou prodávány odděleně od mléčných s upozorněním, že se jedná o ‚alternativu k mléčnému výrobku‘, například v Albertu či Makru. Jsou ale také řetězce, kde si s tím nedělají vůbec žádné starosti a míchají to mezi mléčné výrobky,“ uvádí Kopáček.
„Pokud jde o alternativy k trvanlivému mléku, tak ty jsou obvykle umístěny na jiném místě obchodu než klasické mléko. Obvykle jsou tyto výrobky umístěny spolu s dalšími alternativními potravinami či speciální výživou,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Ten přitom dosud neslyšel žádnou stížnost zákazníka na to, že by byl uveden v omyl, pokud by se klasická i alternativní potravina nacházely v obchodě poblíž sebe.
Na burgery bez masa lákala Američany i společnost Beyond Meat:
14. prosince 2016 |
