Podle návrhu by v příštím roce tuzemské supermarkety musely nabízet minimálně 55 procent českých potravin a každým dalším rokem tuto produkci navyšovat o pět procent až na finálních 85 procent v roce 2027.
To podle předkladatelů v čele s poslanci Zdeňkem Podalem z SPD a Margitou Balaštíkovou z ANO umožní regionálním výrobcům potravin lépe se prosadit na domácím trhu, pomůže to udržet zaměstnanost na venkově a v konečném důsledku snížit uhlíkovou stopu, protože se omezí dovoz jídla přes celou Evropu.
Soběstačnost v potravinách.
Horké téma je zpět
Potravinová soběstačnost je v pandemické době opět horkým tématem. Neviditelný virus a uzavřené hranice neprobudily jen strach o zdraví, ale i o prázdnou lednici. Lepší čas si pro podporu tuzemských potravinářů politici nemohli vybrat. Prvním signálem je už nedávný příslib 4,3 miliardy korun ministerstva zemědělství na investice do zvýšení soběstačnosti.
O novou legislativu se vede tvrdý boj, kde na opačném konci stojí proti sobě zájmy obchodníků a části farmářů.
„Malé specializované prodejny to zcela zlikviduje a velké obchodní řetězce začnou škrtat ve svém sortimentu,“ varuje před důsledky šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Poslankyně Margita Balaštíková s tím nesouhlasí. Ač to nyní v návrhu není, slibuje, že k zákonu vznikne prováděcí vyhláška, v níž budou z povinnosti vynechány specializované prodejny.
Zeleniny a ovoce bude v Evropě méně, může zdražit, varují pěstitelé |
„Úplně vyloučeny z toho budou prodejny se speciálními potravinami. Jestliže má někdo prodejnu s italskými sýry, nenabízí logicky ty české. Vyloučeno bude i zboží, které si v ČR nevyprodukujeme, jako jsou pomeranče, citrusy, mořské plody a podobně,“ řekla MF DNES.
Dodává, že u velkých obchodních řetězců se potraviny, které se v tuzemsku nemohou vyrábět nebo pěstovat, nebudou započítávat do celkového obratu, z něhož se bude minimální podíl českých potravin odvozovat.
„Ale pozor. Takovou položkou nebude třeba dovezená gouda, která se bude vydávat za francouzský sýr. Mělo by jít opravdu o francouzský sýr, například roquefort, ne o goudu, která se vyrábí na území celé Evropské unie,“ dodala.
Minimální podíl potravin se má posuzovat za celý segment potravin, nikoliv za každou kategorii zvlášť, protože potom by hrozilo, že v českých obchodech bezprostředně s účinností zákona od roku 2021 bude některé zboží chybět. Soběstačnost nižší než 55 procent (zákonem daný minimální podíl českých potravin od příštího roku) má ČR ve vepřovém mase, čerstvé zelenině a víně.
Podle Balaštíkové obchodní řetězce nebudou mít problém s dodržováním požadavků, protože deklarují, že nabízejí kolem 80 procent českých výrobků.
Svaz obchodu je proti
S tím nesouhlasí Svaz obchodu a cestovního ruchu. „Problém je, že novela zpřísňuje definici toho, co je česká potravina. Dnes tady máme 40 procent vepřového z českých prasat, ale touto změnou jich bude jen zhruba pětina považována za české,“ řekl.
Nyní se podle něj za české může označit například i maso ze zvířete, které se vychová v ČR, zpracuje na zahraničních jatkách a doveze zpět v podobě hotového výrobku, jenomže to už nebude možné. Za stoprocentně české bude považováno maso ze zvířete narozeného, chovaného i poraženého v ČR.
Ochodní řetězec Lidl, který prodává přes osmdesát procent výrobků pod vlastní značkou, upozorňuje, že zásah by byl na úkor kvality.
„Dodržet takto vysoký podíl u celého sortimentu na celém trhu by nutně způsobilo ještě větší kapacitní potíže a v jejich důsledku tlak na snížení kvality výrobků a současně zásadní snížení pestrosti nabídky a sortimentu,“ reagovala mluvčí řetězce Zuzana Holá.
O polovinu méně pesticidů a čtvrtina zemědělství BIO, plánuje Brusel |
S návrhem zákona nesouhlasí také Asociace soukromého zemědělství.
„Tento návrh zásadně odmítáme. Lapidárně řečeno, ať si každý prodává a každý kupuje legální zboží, jak chce,“ namítá předseda Jaroslav Šebek, podle něhož zákon jen ve výsledku omezí nabídku pro spotřebitele, ohrozí konkurenční prostředí a může dál zdražit potraviny. Opatření naopak vítají organizace zastupující velké zemědělské koncerny.
Pozměňovací návrh podporují poslanci z různých politických partají. Vedle politiků vládní koalice a komunistů například Václav Klaus mladší, Jaroslav Martinů z ODS nebo lidovec a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka.
