Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kolik co stojí? Stát za miliony zkoumá ceny mléčných výrobků

  7:00aktualizováno  7:00
Státní úředníci na Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) pátrají po tom, jestli jsou dražší vybrané potraviny z dovozu, nebo z domácích zdrojů. Najali si na to firmu. Za 2,3 milionu korun to pro ně zjišťuje společnost Nielsen, která je specialistou na data z maloobchodního trhu. Podobnou zakázku přitom vypsali již loni.

Ilustrační snímek | foto: Scott AdamsProfimedia.cz

V roce 2017 inkasova od státu zhruba 131 tisíc společnost MindBridge. Stát zadal dvě série šetření v obchodech. Šlo v podstatě o to, aby někdo opsal a porovnal cenovky jedenácti výrobků. Cílem bádání bylo zjistit, které potraviny z tuzemska či dovozu lze na českém trhu zakoupit za nejnižší cenu.

Mezi vybrané potraviny úředníci zařadili máslo, mléko, jogurt, vejce, dva druhy masa, jablka a brambory. Pátrání proběhlo ve všech zahraničních obchodních řetězcích na našem trhu, tedy v Tesku, Lidlu, Kauflandu, Penny, Bille, Albertu a Globusu.

Zjišťování cen probíhalo v říjnu a poté v prosinci. Ani ÚZEI, ani ministerstvo zemědělství zatím žádné výsledky nezveřejnilo a informace neposkytlo. „Na výstupech stále pracujeme. Není vyloučené, že proběhne tisková konference, ze které vyjde tisková zpráva,“ uvedla stručně za Ústav zemědělské ekonomiky a informací Klára Novotná.

Kolik stát platí za průzkumy cen potravin

Kolik stát platí za průzkumy cen potravin

Radši už nic nevysvětlují

Ve smlouvě úřad zakázku odůvodnil těmito slovy: „V roce 2016 došlo na českém trhu ke značným problémům spojeným zejména s prohlášeními o výrazném zvyšování dovozu a nekalém chování obchodních řetězců při stanovování ceny pro spotřebitele u našich a dovozových potravinářských výrobků. Ústav zemědělské ekonomiky se rozhodl zabývat řešením této problematiky pomocí výzkumných metod.“

Obchodníci s tvrzením nesouhlasili a ohradili se, že vyšší marže na české zboží nedávají. Jejich slova potvrdila zpráva ministerstva financí, kterou si objednali politici, když se pustili do zkoumání, proč je máslo drahé. Podle ministerstva obchodníci vyšší marže na českém zboží neměli. Příčinu vyšší ceny je údajně třeba hledat v tom, že průměrné nákupní ceny zahraničních výrobků byly nižší.

Nyní si dali úředníci na zemědělském úřadu na podobné komentáře pozor. Nová smlouva je velmi stručná a nic se v ní nevysvětluje. Vybrané potraviny jsou nicméně téměř stejné jako minule, chybějí jen jablka a brambory. Záběr sledování je mnohem širší, a proto vzrostla výsledná cena.

Tentokrát stát zadal měsíční sledování cen potravin od ledna až do června letošního roku. A k tomu si přikoupil u másla, mléka a jogurtů za 729 tisíc korun balíček dat z minula, a to měsíční ceny za roky 2015 až 2017.

Z přílohy smlouvy je patrné, že úředníci jdou při pátrání hlouběji, protože si objednali data u každého druhu jídla za „TOP pět produktů“ v každém segmentu, tedy pět lokálních a pět zahraničních. Kromě cen sledují i objem prodejů v kusech a korunách či tržní podíly jednotlivých výrobků.

Detektivní pátrání po zemi původu

Porovnat pět nejžádanějších výrobků bude nicméně u mnoha zmíněných potravin při zběžném pohledu do regálu problém. Například v nabídce klasického másla ve čtvrtkilovém balení v řetězci Tesco je podle webových stránek společnosti nyní pět druhů, z nichž jsou jen tři másla jednoznačně česká. Další dvě, která jsou vyrobena pod značkou Tesco, mohou být jak česká, tak zahraniční.

Podobně je to třeba u masa. V některých řetězcích lze jen těžko najít maso z dovozu. Například Albert se zaměřil na to, že bude až na výjimky, v nichž jde o akce s mnohonásobně větším objemem, prodávat jen maso z českých chovů.

Jak uvedli úředníci minule, šetření probíhá v rámci rozšíření požadavku ministerstva zemědělství na „monitoring chování obchodních řetězců“. Nyní se už ministerstvo k zakázkám příliš nehlásí. „Požadavek jsme předali na Ústav zemědělské ekonomiky a financí, pod který dotazy gesčně spadají,“ sdělila mluvčí resortu Tereza Kubálková.

Na podporu českých potravin jsou zřejmě zaměřeny i další zakázky úřadu. Poslední byla uzavřena v lednu, kdy si ÚZEI za 109 tisíc objednal od výzkumné agentury Gfk elektronický přístup do letošní studie Shopping Monitor.



Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...



„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská společnost se omluvila za zaměstnance, protahoval si pauzu na oběd

Fast food, Japonsko

Japonská městská vodárenská společnost se na tiskové konferenci pro média omluvila za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

Návrh rozpočtu EU je pro Česko naprosto nepřijatelný, tvrdí Babiš

Premiér Andrej Babiš (4.6.2018)

Návrh rozpočtu Evropské unie na příští programovací období je pro českou vládu podle premiéra Andreje Babiše (ANO)...

Další z rubriky

Řetězec nabízel v akci falšované uzené. Maso vidělo sotva z půlky

Slavnosti moravského uzeného na hradě Veveří nedaleko Brna.

Česko má další případ falšování masných výrobků, inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce zjistili...

Stát chce napadnout slevovou akci Kauflandu, vadí mu mléko za korunu

Ilustrační snímek

Ministerstvo zemědělství chce poprvé podat podnět antimonopolnímu úřadu kvůli slevovým akcím v obchodních řetězcích....

TEST DNES: Úplné výsledky testu plechovkových ležáků

Test plechovkových ležáků

MF DNES testovala piva v plechovkách. Nakoupili jsme čtrnáct vzorků ležáků různých značek a pozvali čtrnáct odborníků,...

Najdete na iDNES.cz