V roce 2017 inkasova od státu zhruba 131 tisíc společnost MindBridge. Stát zadal dvě série šetření v obchodech. Šlo v podstatě o to, aby někdo opsal a porovnal cenovky jedenácti výrobků. Cílem bádání bylo zjistit, které potraviny z tuzemska či dovozu lze na českém trhu zakoupit za nejnižší cenu.
Mezi vybrané potraviny úředníci zařadili máslo, mléko, jogurt, vejce, dva druhy masa, jablka a brambory. Pátrání proběhlo ve všech zahraničních obchodních řetězcích na našem trhu, tedy v Tesku, Lidlu, Kauflandu, Penny, Bille, Albertu a Globusu.
Zjišťování cen probíhalo v říjnu a poté v prosinci. Ani ÚZEI, ani ministerstvo zemědělství zatím žádné výsledky nezveřejnilo a informace neposkytlo. „Na výstupech stále pracujeme. Není vyloučené, že proběhne tisková konference, ze které vyjde tisková zpráva,“ uvedla stručně za Ústav zemědělské ekonomiky a informací Klára Novotná.
Kolik stát platí za průzkumy cen potravin
Radši už nic nevysvětlují
Ve smlouvě úřad zakázku odůvodnil těmito slovy: „V roce 2016 došlo na českém trhu ke značným problémům spojeným zejména s prohlášeními o výrazném zvyšování dovozu a nekalém chování obchodních řetězců při stanovování ceny pro spotřebitele u našich a dovozových potravinářských výrobků. Ústav zemědělské ekonomiky se rozhodl zabývat řešením této problematiky pomocí výzkumných metod.“
Obchodníci s tvrzením nesouhlasili a ohradili se, že vyšší marže na české zboží nedávají. Jejich slova potvrdila zpráva ministerstva financí, kterou si objednali politici, když se pustili do zkoumání, proč je máslo drahé. Podle ministerstva obchodníci vyšší marže na českém zboží neměli. Příčinu vyšší ceny je údajně třeba hledat v tom, že průměrné nákupní ceny zahraničních výrobků byly nižší.
Nyní si dali úředníci na zemědělském úřadu na podobné komentáře pozor. Nová smlouva je velmi stručná a nic se v ní nevysvětluje. Vybrané potraviny jsou nicméně téměř stejné jako minule, chybějí jen jablka a brambory. Záběr sledování je mnohem širší, a proto vzrostla výsledná cena.
Tentokrát stát zadal měsíční sledování cen potravin od ledna až do června letošního roku. A k tomu si přikoupil u másla, mléka a jogurtů za 729 tisíc korun balíček dat z minula, a to měsíční ceny za roky 2015 až 2017.
Z přílohy smlouvy je patrné, že úředníci jdou při pátrání hlouběji, protože si objednali data u každého druhu jídla za „TOP pět produktů“ v každém segmentu, tedy pět lokálních a pět zahraničních. Kromě cen sledují i objem prodejů v kusech a korunách či tržní podíly jednotlivých výrobků.
Detektivní pátrání po zemi původu
Porovnat pět nejžádanějších výrobků bude nicméně u mnoha zmíněných potravin při zběžném pohledu do regálu problém. Například v nabídce klasického másla ve čtvrtkilovém balení v řetězci Tesco je podle webových stránek společnosti nyní pět druhů, z nichž jsou jen tři másla jednoznačně česká. Další dvě, která jsou vyrobena pod značkou Tesco, mohou být jak česká, tak zahraniční.
Podobně je to třeba u masa. V některých řetězcích lze jen těžko najít maso z dovozu. Například Albert se zaměřil na to, že bude až na výjimky, v nichž jde o akce s mnohonásobně větším objemem, prodávat jen maso z českých chovů.
Jak uvedli úředníci minule, šetření probíhá v rámci rozšíření požadavku ministerstva zemědělství na „monitoring chování obchodních řetězců“. Nyní se už ministerstvo k zakázkám příliš nehlásí. „Požadavek jsme předali na Ústav zemědělské ekonomiky a financí, pod který dotazy gesčně spadají,“ sdělila mluvčí resortu Tereza Kubálková.
Na podporu českých potravin jsou zřejmě zaměřeny i další zakázky úřadu. Poslední byla uzavřena v lednu, kdy si ÚZEI za 109 tisíc objednal od výzkumné agentury Gfk elektronický přístup do letošní studie Shopping Monitor.
