"Střihnout si" v letních měsících kariéru pouličního prodejce nemusí být složité. Dosud platné paragrafy dokonce netrvají na prodeji ze stánku - prodejce může zboží nabízet přímo "z vlastního těla".
Z centra zmizely slepice a čepice
Podmínky pouličního a stánkového prodeje upravují kromě živnostenského zákona i městské vyhlášky. Například v hlavním městě to nemají "pochůzkáři" putující se zbožím po ulicích jednoduché. Od podzimu loňského roku vykázal tržní řád všechny prodejce na vyhrazená tržiště. Ještě loni v létě před Staroměstskou radnicí "kdákali" pouliční prodejci, kteří nabízeli hračku vydávající zvuk jako slepice. Zmizeli i "čepičáři" lákající především výletníky ze Západu na symboly socialistických armád. Naopak zůstali například užiteční obchodníci s mapami a pohledy. "O tom, kde a co je možné prodávat, rozhoduje nejen živnostenský odbor, ale například i urbanisté a silniční odbor," uvádí Michal Lakosil z pražského magistrátu. Za prodej mimo vyhrazená místa může obchodník dostat až dvacetitisícovou pokutu, hrozí mu i pozastavení živnosti. "Zatím obchodníci tržní řád dodržují. Uvidíme, jak se budou chovat v nadcházející turistické sezoně," dodává Lakosil.
Pohledy se prodávají dobře
"S výdělky to není tak slavné, jak si mnoho lidí asi myslí," říká prodavač pohlednic z pražské Královské cesty, který nabízí své zboží na pojízdném pultu. V letní sezoně prý denně prodá zhruba okolo pěti set pohledů po pětikoruně. Od konečného zisku musí odečíst dvě koruny za kus, které zaplatí distributorovi, poplatek městu a samozřejmě daně. Radnice po něm požaduje sto sedmdesát korun za metr čtvereční a den. Přestože obchodník s pohledy na výši tržeb lehce žehrá, vydělá denně zhruba dvojnásobek průměrného platu.
V menších městech jsou poplatky výrazně nižší, pohybují se v řádech desetikorun.
Pouliční prodejce nepotřebuje stánek
Jaké výhody mají pouliční chodci či prodejci s mobilními pulty před klasickými stánkaři? Hned několik. Nemusí si pořizovat vlastní stánek - plátěný přijde zhruba na pět až deset tisíc korun, pevný dřevěný nebo plechový dokonce na několik desítek tisíc korun. Navíc posledně jmenované varianty je třeba zkolaudovat a v případě občerstvovacích stánků i získat vyjádření hygienika. Postačí jim totiž pultík, kufr, který si zavěsí na krk nebo například drátěná konstrukce na prodej brýlí.
K provozování pouličního prodeje potřebuje podnikatel živnostenský list "Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej". Jedná se o živnost volnou, tudíž živnostenskému úřadu stačí tisícikoruna jako poplatek za vydání oprávnění a výpis z trestního rejstříku.
Pokud prodejce se zbožím nechodí, ale prodává ho, byť ne přímo ze stánku, ale z jednoho místa, musí si zažádat o povolení k užívání komunikace. To vydá příslušný silniční úřad.
podmínky provozování obchodu "na ulici" - obchodník by měl:
-seznámit se s tržním řádem dané obce - zjistí, na kterých místech může prodávat
stánek musí být:
- trvale a viditelně označen obchodním jménem a identifikačním číslem podnikatele a jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny
- zboží je třeba označit cenami
- vybaven inspekční knihou, do níž zapisují kontrolní orgány záznamy o provedené kontrole a uložených a přijatých opatřeních
na pochůzkový prodej se uvedené podmínky pro provozování stánku zatím nevztahují, změnu by měla přinést novela živnostenského zákona
