Ministři Bohumil Sobotka a Zdeněk Škromach už oznámili, že ve státní pokladně se příští rok nenajde slíbených 14 miliard korun na rozšíření platových tříd ze současných 12 na 16. Platy se měly díky tomu zvednout v průměru o 13 procent. Nejvíce pak těm nejkvalifikovanějším lidem: vědcům, lékařům, učitelům. Ministři místo toho navrhli, aby se jim napřesrok přidalo jen o 3,5 procenta. Odbory to odmítly.
Nyní se snaží vyjednat kompromis: aby mzdy vzrostly alespoň stejně jako lidem v soukromých firmách, tedy o 7 až 8 procent. Do ostřejších prohlášení se však nechtějí pouštět v obavách, že by v očích veřejnosti budily dojem hyen, které se odmítají uskromnit kvůli obnově země.
"Ještě před deseti dny jsem jednal s panem premiérem a ten mě ujistil, že úhrady škod z povodní se rozloží mezi všechny občany. Z toho kroku je zřejmé, že velká část spadne na státní zaměstnance," řekl odborový předák Milan Štěch. Premiér Špidla slíbil i ve svém nedělním televizním projevu, že na rekonstrukci země přispějí všichni.
Odsunutí růstu platů 750 tisícům státních zaměstnanců je už druhým krokem, který princip solidarity popírá. Na omezenou skupinu lidí, zhruba deset tisíc zaměstnanců a živnostníků s nejvyššími platy, by dopadlo zavedení "milionářské daně". Z platu nad 1 117 800 korun hrubého ročně zaplatí 37 procent namísto dnešních 32.
Připravovaný vzestup spotřebních daní z benzinu, nafty, cigaret a zvýšení DPH u některých služeb se naopak dotkne většiny lidí. Lidé pracující pro stát nehrají roli "obětních beránků" poprvé. Růst platů jim odsunula povodeň v roce 1997 i loňská snaha bývalé vlády Miloše Zemana dohodnout se s ODS na podpoře rozpočtu pro letošní rok.
Státní zaměstnanci přišli kvůli vodě o vyšší platy
Do třetice všeho zlého. Tato myšlenka se honí hlavou 750 tisícům lidí, kteří pracují pro stát. Právě na jejich bedra má dopadnout více než čtvrtina z 25 miliard korun, jimiž chce vláda přispět na úhradu povodňových škod. Rozšíření platových tříd ze současných 12 na 16 a s tím spojený růst mezd o 13 procent se opět nejméně o rok odkládá.
Poprvé jim odsunula zvýšení platů velká voda, která zasáhla Moravu v roce 1997. Zmíněných šestnácti tříd a solidního vzestupu platů se měli dočkat letos. Minulý kabinet Miloše Zemana však potřeboval v rozpočtu ušetřit, aby vyhověl požadavkům ODS. Růst mezd se odsunul na začátek příštího roku.
A teď se odkládá znovu o rok - kvůli úhradám škod z ničivých povodní minulých týdnů. Ministři financí a práce nyní vyjednávají s odbory, o kolik se platy příští rok zvednou. První návrh členů Špidlova kabinetu zněl: o 3,5 procenta. Odbory razantně odmítly a chtějí alespoň stejný růst jako v soukromých firmách: tedy přibližně o 7 až 8 procent. Vyjednávání, která se nesou ve velmi ostrém tónu, budou znovu pokračovat v pátek.
O šestnácti třídách, na nichž měli vydělat hlavně ti nejvzdělanější, učitelé, vědci či lékaři, se však již jednat nebude. Těch se dočkají nejdřív v roce 2004. Zůstane současných dvanáct platových tříd. Rozhovory se už nyní točí jen kolem toho, o kolik se platy zvednou.
Sliby ministryně školství Petry Buzkové o zvýšení platů učitelů na 150 procent průměrné mzdy v zemi nebo snaha vicepremiéra Mareše zajistit solidní životní úroveň mozkům z českých univerzit a Akademie věd se tak odkládají na neurčito.
I po středečním jednání vlády ministr financí Bohuslav Sobotka znovu opakoval, že se bude co nejvíc snažit, aby se na úhradách škod z povodní podíleli všichni. Oddálení vzestupu platů státních zaměstnanců, ale i "milionářská daň" pro zaměstnance s nejvyššími příjmy jsou však v rozporu s tímto principem.
Sobotka včera po zasedání vlády řekl, že se ministři zabývají i možností zmrazit platy ústavních činitelů. "Pokud chceme po zaměstnancích veřejného sektoru, aby se uskromnili, musíme začít u sebe," řekl ministr.
