Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pozor na skleničky, mohou uvolňovat jed

  11:00aktualizováno  11:00
Troufli byste si každé ráno při snídani kápnout do kafe nebo do džusu trochu jedu? A to třeba po dlouhých dvacet let? Určitě ne, přesto to třeba nevědomky děláte. Z vaší oblíbené skleničky se může uvolňovat jedovaté olovo nebo kadmium.
Kadmium ze sklenic může způsobit rakovinu, olovo se zase ukládá v kostech

Kadmium ze sklenic může způsobit rakovinu, olovo se zase ukládá v kostech | foto: Profimedia.cz

Riziko je velké: kadmium může způsobit rakovinu, olovo se zase ukládá v kostech. Ač je to neuvěřitelné, i takové sklenice se v tuzemských obchodech běžně prodávají. Prokázal to test MF DNES.

Dobrou zprávou naopak je, že keramické a porcelánové hrníčky, které jsme do testu také zahrnuli, jsou bezpečné. Na rozdíl od sklenic, kde z deseti vzorků dva úplně propadly a jeden byl na hraně (ale do norem se vešel, takže jej nelze označit za špatný), u všech deseti hrnečků se ukázalo, že jsou zdraví neškodné.

GRAFIKA - JAK DOPADL TEST?
KOLIK JEDŮ OBSAHUJÍ SKLENICE
KOLIK JEDŮ OBSAHUJÍ HRNKY

I když i mezi nimi byly rozdíly: některé měly o řád vyšší obsah nebezpečných těžkých kovů než ostatní -ovšem v povoleném množství.

Dvě nebezpečné sklenice
Největší překvapení testu? Obyčejná průhledná "whiskovka" se dvěma řadami modrých puntíků, za niž v prodejně Sklo-porcelán Malachit v Mělníku požadují 35 korun. Málokdo by do tak nenápadné sklenice řekl, že ze všech zkoumaných bude tou nejhorší.

"Maximální přípustné množství kadmia bylo u této sklenice prokazatelně překročeno pětadvacetkrát, při opakované zkoušce s druhou sklenicí téhož druhu dokonce třicetkrát. Také olova bylo v prvním vzorku třiadvacetkrát, ve druhém šestnáctkrát více, než povoluje česká norma," říká lékařka Lydie Ryšavá ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, v jehož laboratořích se test prováděl.

Druhá sklenice už svým vzhledem ukazovala na možné riziko, a malovaný dekor neblahá očekávání potvrdil. Zdobená Venezia, která stojí v hypermarketech Globus 169 korun, obsahuje téměř třináctkrát více kadmia a v průměru sedmkrát více olova, než smí.

Ještě jedna ze sklenic, odlivka s červenými proužky Red ring, prodávaná v Globusu za 69,90 koruny, se během testu ocitla v podezření. První vzorek totiž obsahoval 0,17 mg kadmia (norma je 0,2 mg) a 1,3 mg olova (norma 2 mg) - a do limitu kadmia se kvůli povolené toleranci nevešel. Při opakovaném testu na druhém vzorku bylo kadmia 0,16 mg, což už stačilo.

Ostatní testované sklenice obsahovaly těžkých kovů o řád méně.

Hygienik zakáže prodej

Výsledky testu MF DNES nezůstanou bez odezvy. "Příslušná krajská hygienická stanice, v tomto přípasklenice dě tedy pražská a středočeská, by měla předběžně zakázat prodej těchto sklenic. Pak odebere vlastní vzorky, a pokud se vaše zjištění potvrdí, určitě budou výrobky staženy z trhu," reagoval hlavní hygienik České republiky Michael Vít.

Nohy jako z olova
Při testu se nezkoumá celý povrch hrnku či sklenice, ale jen část, jež přichází do styku s ústy. "Takzvaný ústní okraj je definován jako pás v dvoucentimetrové šířce od okraje nádoby dolů po stěnách," vysvětluje vedoucí laboratoře zdravotního ústavu Vladimíra Němcová. Test probíhá v kyselém prostředí, protože to je pro kovy agresivní - příkladem jsou nápoje typu cocacola či kofola.

A proč jsou normy stanovující obsah olova a kadmia tak přísné? "Zejména kadmium a jeho sloučeniny jsou teratogenní a karcinogenní (mohou způsobovat deformace nenarozených dětí a vyvolávat rakovinné bujení - pozn. red.), poškozují pohlavní orgány a mají vliv na krevní tlak," popisuje účinky jedů Lydie Ryšavá.

Oba těžké kovy jsou kumulativní, to znamená, že se v těle hromadí v játrech a ledvinách. "Olovo se při dlouhodobé chronické otravě tímto kovem ještě navíc usazuje v kostech, způsobuje chudokrevnost. Příznaky jsou nenápadné: bolesti kloubů, nechutenství, únava. Také proto se říká ,má nohy jako z olova‘," říká lékařka.

Jak poznat "jedovatou" sklenici
Může běžný zákazník poznat, jestli je sklenička škodlivá? Podle technologa skláren Crystalex v Novém Boru Petra Tymyka je to téměř nemožné.

"Bez důkladného chemického rozboru nelze zjistit, jak je barva vyrobená. Na trhu je jich přitom obrovské množství. Asi jediné obecné doporučení, které je možné dát, je nekupovat sklenice, které mají silnější vrstvu barvy až po okraj - dodržovat odstup minimálně ty dva centimetry takzvaného ústního okraje. My vyvážíme většinu produkce na Západ a dodržujeme odstup ještě větší," říká technolog.

S tímto názorem souhlasí i Pavel Zikl z Hygienické stanice hlavního města Prahy, který se problematickým sklenicím věnuje. "Určitě máte jistotu, když je ústní okraj čistý. Podle našich zkušeností bývají zejména u výrobků z Číny problémy docela často, protože používají nevhodné barvy," říká Pavel Zikl.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Za cheeseburger u McDonald’s si připlatíte, zdražil poprvé od roku 2013

Americká síť s rychlým občerstvením McDonald’s zdražila jeden ze svých nejoblíbenějších produktů - cheeseburger. Zákazníci za něj nově zaplatí 29 korun, tedy o...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci po jednání tripartity 17....
Řešení dvojí kvality potravin si žádá revizi směrnice EU, prohlásil Sobotka

Řešení problému dvojí kvality zboží v zemích evropské osmadvacítky podle českého premiéra Bohuslava Sobotky vyžaduje revizi unijní směrnice o nekalých...  celý článek

Test dvojí kvality potravin, které provedlo slovenské ministerstvo zemědělství.
PŘEHLEDNĚ: Slováci zjistili u poloviny potravin výrazné rozdíly v kvalitě

Slovenské ministerstvo zemědělství už podruhé otestovalo rozdíly v kvalitě potravin. Druhý test prokázal u téměř poloviny zkoumaných potravinářských výrobků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.