Nabídku vyšší mzdy uvádí jako hlavní důvod ke změně práce jen 14 procent zaměstnanců. Ukazuje to průzkum, který provedla agentura STEM/MARK pro personální společnost Předvýběr.CZ a MF DNES ho má exkluzivně k dispozici.
Větší motivací jsou pracovní výzvy, ať už jde o nabídku zajímavější práce, či úplnou změnu oboru. A také nespokojenost se vztahy na pracovišti. S tím souvisí i možnost kariérního posunu, po němž touží lidé v Praze výrazně více než v jiných regionech.
Potvrzují to i samotné firmy. „Z pohovorů se zájemci o práci u nás pozorujeme, že kromě výše platu je pro zaměstnance důležitá i stabilita zaměstnavatele, perspektiva kariérního růstu nebo pestrost a zajímavost práce,“ říká Alice Horáková, mluvčí firmy ČEZ, která v Česku patří k největším zaměstnavatelům.
Podle průzkumu, v němž odpovídalo přes pět stovek respondentů, by si nový zaměstnavatel musel připravit pořádný balík, aby lidé kvůli penězům začali o změně místa uvažovat. Čtvrtina lidí tvrdí, že by nabídka musela být o 20 až 33 procent vyšší než současný příjem. A další pětina by chtěla až o polovinu víc.
Téměř pětina zaměstnanců naopak dokonce výslovně uvedla, že nechce měnit práci jen kvůli penězům. Ale neplatí to obecně. „V řadě dělnických profesí je důvodem ke změně zaměstnavatele každá pětistovka navíc,“ říká obchodní ředitel Předvýběru.CZ František Boudný.
Mladí chtějí sbírat zkušenosti, starší preferují pracovní stabilitu
Právě na výrobních pozicích či na místech s nižší úrovní mezd a také v obchodě a ve službách, včetně gastronomie, panuje podle personalistů největší míra fluktuace. „Navíc platí, že lidé v oborech, kde jsou nízké příjmy, snáze přeskočí z jedné profese do druhé. Například ze supermarketu do hospody. Ve službách a obchodě panuje největší frustrace, a tudíž velká ochota změnit místo,“ říká analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
A velkou roli hraje i věk. „Lidé do třiceti let mají více než pětkrát vyšší fluktuaci než lidé nad čtyřicet. Souvisí to s motivací generace Y získávat zkušenosti, rozvíjet se a s potřebou časté změny a absencí závazků. Naopak lidé nad 50 let preferují pracovní stabilitu, u nich je fluktuace minimální,“ říká manažer náboru společnosti Manpower Jiří Halbrštát.
Ačkoliv je fluktuace obecně chápána jako negativní faktor, může mít podle Halbrštáta i své přínosy. „Firma jinak časem stagnuje. Mírná fluktuace přináší nové lidi s novými nápady a vytvářejí se příležitosti k postupu,“ říká.
V poslední době míra fluktuace rostla, dnes se pohybuje mezi 15 a 20 procenty. Jsou ale i firmy, kde se za rok obmění všichni pracovníci. Podle všeho však už průměrná míra fluktuace narazila na svůj strop.
Volných míst je téměř 400 tisíc
Dombrovský vysvětluje, že si polepšili i zaměstnanci, kteří ve firmě zůstali, a že se podařilo najít „vytoužené“ místo i řadě z těch, kterým se to předtím nedařilo. Navíc si prý lidé na pracovních portálech více vybírají, o jaké místo se budou ucházet.
Na druhou stranu firmy jsou stále ve svízelné situaci. Podle Úřadu práce je volných 316 tisíc míst, ve skutečnosti se však bude blížit 400 tisícům. „V mnoha firmách se už ale manažeři a majitelé dostávají do personální skepse, přestávají věřit, že hledané pozice obsadí,“ říká Boudný.
„Lidé využívají toho, že některé firmy v zoufalství někoho najít přeplácejí a nabízejí všemožné benefity. Někdy to má opodstatnění, ale mnohdy nabízejí něco, co v budoucnu nebudou moci splnit. Varujeme zaměstnance, aby si vždy uvědomili, že dobrého zaměstnavatele poznají v době krize, nikoliv v době, kdy se daří,“ říká šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Firmy se o zaměstnance nepřetahují jen mezi sebou, ale také se státem. „Mezi důvody odchodu zaměstnanců dominuje šance na kariérní postup a vyšší plat. Možná překvapivě je naším největším konkurentem státní sektor a veřejná správa, kam odchází zejména poradci z našich poboček,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Fluktuace se tam pohybuje kolem pěti procent.
