Kdo vydrží čekat, leckdy několik desítek let, ten se může ve vedoucí pozici těšit z platu ve výši několikanásobku průměrné mzdy. Šéfové ministerských odborů si přijdou na více než třicet tisíc korun měsíčně. "Například základní plat vrchního ředitele na ministerstvu, který má pro stát odslouženo 32 let, je 23 200 korun měsíčně hrubého.
Příplatek za vedení je stanoven v rozmezí 3 500 až 8 000 korun. A pak je ještě třetí složka platu, kterou je osobní ohodnocení. To může být až sto procent základního platu. Na většině ministerstev je to jen 20 procent, trochu vyšší ohodnocení mají na ministerstvu spravedlnosti. Sečteno a podtrženo je to něco nad třicet tisíc měsíčně a těch platů je ročně třináct," říká zdroj z ministerstva práce a sociálních věcí.
O něco vyšší mzdy jsou v organizacích, které vznikly podle speciálních zákonů. To je příklad Českého telekomunikačního úřadu nebo Antimonopolního úřadu. Základní platy jejich šéfů jsou kolem padesáti tisíc korun měsíčně, k tomu je třeba přičíst odměny, které mohou být až v desítkách tisíc korun.
Z průměru státem placených lidí výrazně vybočují platy ústavních činitelů, tedy prezidenta, poslanců, senátorů, členů vlády, soudců a členů Nejvyššího kontrolního úřadu. Zajímavostí je, že plat řadového senátora - 46,5 tisíce hrubého měsíčně - pobírá jen mizivá část z osmi desítek volených zástupců. Většina z nich má totiž v Senátu nějakou funkci a k ní se vztahují slušné příplatky - za vedení výboru nebo klubu je to skoro dvacet tisíc korun.
Vysoké platy z pohledu průměru mají i šéfové České konsolidační agentury. Platy odborně vysoce kvalifikovaných členů bankovní rady České národní banky jsou kolem 170 tisíc korun měsíčně (s nimi se může rovnat jen prezident Václav Havel a šéf konsolidační agentury Pavel Řežábek). Z pohledu komerční bankovní sféry je to nepříliš vysoká částka. Bankovní špičky v zemi si přijdou nejméně na trojnásobek.
Až donedávna si mohli k platu nejlépe přilepšit lidé z Fondu národního majetku, instituce, která pro stát spravuje podíly ve firmách. Za účasti ve firmách pobíraly špičky FNM statisícové částky měsíčně. Ale jen do května, kdy jim to zakázal zákon o střetu zájmů.
Šéfové státních nebo státem ovládaných firem si přijdou na více než dvě stě tisíc měsíčně. Je to odměna za větší zodpovědnost. Když v roce 1998 správní rada šéfovi Českých drah snížila plat o padesát tisíc korun, řekl, že mu to nevadí. Postupně už se jeho plat znovu vyšplhal k dvěma stům tisícům.
|
Ústavní činitelé (pouze jednosložkový plat) Státní úředníci (k základnímu platu mají příplatky) Šéfové a zaměstnanci státních organizací * částka není přesnou výší platu |
