KOMENTÁŘ: Roboti nás nenahradí, přesuneme se jen k jinému typu práce

  18:21aktualizováno  18:21
Už od devatenáctého století nás odborníci straší, že stroje zastanou lidskou práci a přijde propuštění zaměstnanců. Není však třeba se bát, protože díky robotizaci se jen vytvoří místa nová a na žádné lenošení tedy nedojde, píše v komentáři Aleš Michl, poradce ministryně financí a ekonom fondu Quant.

Obchod Robot Cache | foto: Robot Cache

Jaký máte víkend? Nemusíte pracovat, nebo jste jeden z mála, kteří se ještě živí rukama a musí při práci stát, a navíc ještě o víkendu? Český statistický úřad zveřejnil, že u nás pracuje nejvíce lidí v historii – 5 262 700. Za rok jejich počet narostl o 75 300. Kolik z nich teď dělá o víkendu, statistici nezveřejňují. Proč však za nás už nepracují ti roboti, o kterých se tolik mluví?

Aleš Michl, externí poradce ministra financí, ekonom fondu Quant

Aleš Michl, externí poradce ministra financí, ekonom fondu Quant

Již v devatenáctém století se ekonomové báli, ze nám stroje vezmou práci. Konkrétně v roce 1821 guru ekonomie David Ricardo ve svém eseji O strojích psal, že nahrazení lidské práce strojem škodí zájmům dělnické třídy. No a vidíte, stále musíme pracovat. Mašiny nás stále potřebují, místo aby to za nás celé odtáhly. Dnes máme v zemi nejméně lidí bez práce. Průmysl jich má dokonce nedostatek. Nebo má nedostatek mašin?

Jezdím každý rok na symposium do švýcarského St. Gallenu. Jde o takový malý Davos organizovaný studenty, ale s bohatými sponzory. Letos má také řešit konec práce. Na konferenčním blogu už to vře: Kdy nás mašiny, roboti, umělá inteligence připraví o práci? Někdo cituje Aldouse Huxleyho a jeho Konec civilizace popisující rok 2540, a že se tam ještě pracuje: „Lidé jen kráčí od požitku k požitku a neustálá práce, souložení a zábava jim nenechají ani chvíli na to, aby se posadili a rozjímali.“

Fotogalerie

Jiný bloger odkazuje na výzkum Carla Freye a Michaela Osborna z Oxfordské univerzity, podle kterých je 47 procent pracovních míst v ohrožení, a že budou nahrazena roboty. Martina Fuchsová, která pracuje pro švýcarskou odnož CNN, zase píše o čínské Jia Jia – robotické reportérce, náhražce novinářů.

Enrico Moretti z University of California zase tvrdí, že každý nový technologický pracovník vytvoří v regionu pět pracovních míst v příštích deseti letech. S dobrým platem na sebe naváže služby – půjde za kadeřníkem, do restaurace, za zábavou. Dělník se třeba změní na kadeřníka nebo holiče. Aby mě nějaký svářeč stříhal? To bych raději tu mašinku. Ukazuje to však, že pracovní místa mohou díky technologiím i přibývat. Ostatně Silicon Valley s Googlem, Applem nebo Facebookem má super nízkou nezaměstnanost a pořád ajťáky dováží.

Takže jak to nakonec dopadne?

Vezměme to šířeji na příkladu Česka.

Nejdříve trocha makroekonomie.

Před deseti lety jsme dosáhli sedmdesáti procent německého HDP na hlavu. A nyní jsme na 72 procentech. Stáhli jsme jen dva procentní body. Když se podíváte na mzdy a vydělíte je kurzem, tak jsme jen na třiceti procentech. Pokud jde o kupní sílu, dostali jsme se na 53 procent Německa. Kdyby to takhle šlo dál, tak našimi platy kupní sílu Německa doženeme nejdříve za 117 let.

Teď trochu mikroekonomie.

Potřebujeme, aby naše továrny byly výkonnější. Němci zvládnou za stejnou dobu vyprodukovat 1,7krát větší hodnotu než my. Za to mají ty peníze. Češi se neflákají, pracují stejně, ale nemají takovou zásobu kapitálu a dobrých strojů. Plus navíc dodáváme Němcům. My vyvezeme věci za 59 eur, oni je smontují nebo jeden díl dají do svého výrobku a prodají za 100 eur. Tržby na odpracovanou hodinu a produktivitu musí mít zákonitě vyšší a to se těžko z pozice dodavatelské země dohání.

Možná by se hodilo vyrábět více finálních produktů. Pokud tomu napomohou roboti, tak ano, využívejme jich více.

Ale bude to znamenat konec práce?

Ke mzdám, které berou v Německu, potřebujeme větší produktivitu. Bude růst produktivity provázen nezaměstnaností?

V rostoucí ekonomice těžko. Pokud by růst produktivity přinesl růst mezd, nastalo by to, o čem mluví Enrico Moretti – větší kupní síla by vyvolala větší spotřebu ve volném čase a více práce třeba v sektoru služeb.

Největší problém umělé inteligence: nelze zjistit, „proč“ se rozhodla

Může samozřejmě přijít recese. Pak vzroste nezaměstnanost. Ekonomika se však běžně pohybuje v cyklech – za to roboti nemohou. Když se na to podíváme v delším horizontu, tak se postupně zkracuje pracovní doba. Před průmyslovou revolucí se obvykle pracovalo šedesát hodin týdně. Jednou možná budeme dělat čtyři dny v týdnu nebo šest hodin denně. Možná toho mašiny přece jen za čas vypotí více a my si budeme užívat více volného času, ale připomínám, přinese to zase více práce ve službách.

Lidi a roboti nemusí být substituty, ale komplementy. Substituty představují dvě věci, které se nahrazují. Vezměte šest lidí, vyhodíte je ze zaměstnání, pošlete na pracovní úřad a místo nich využijete stroj.

Komplementy představují dvě na sebe navazujíci věci – z využití jednoho vyplývá využití druhého třeba někde jinde. Příkladem dokonalého komplementu je levá a pravá bota. Nějaký druh práce stroje nahradí, ale jiný přinesou.

Nejdříve se z mechanických součástek vyrobilo kolo. Potom motory, auta a letadla. Následovala elektronika, rádio, televize nebo osobní počítač. Teď lidé pracují se součástkami softwarového charakteru – to žene ekonomiky nahoru.

Když sem po revoluci přišel software Lotus 1-2-3 a pak první Excel, potřebovali jsme najednou méně sběračů údajů a účetních. Ale postupně jsme začali potřebovat více lidí, kteří ta data v excelovských tabulkách dokázali vyhodnotit, zanalyzovat.

Zatím tedy buďte v klidu. Je víkend. Nejpozději v pondělí však zase budete muset jít do práce.

Před průmyslovou revolucí se pracovalo šedesát hodin týdně. Jednou to možná bude šest hodin denně.

Autor:


Nejčtenější

Všichni chtěli spot ve stylu Air Bank, říká autor. Nově opisuje E.ON

Reklama na služby E.ON.

Jedni říkají, že jde o „vykrádačku“, jiní to tak nevidí. Spotů, které se inspirovaly populárními krátkými reklamami Air...

Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...



Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...

Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

Mileniálové všech zemí, spojte se. Mladá generace se odvrací od kapitalismu

Socha Karla Marxe v německém Trieru

Popularita kapitalismu mezi mladými Američany klesá. Přibližně polovina z nich by raději žila v socialistické zemi,...

Další z rubriky

Elektřina a plyn příští rok zdraží, zlevní dřevo z kůrovcové kalamity

Ilustrační snímek

České domácnosti si v příštím roce připlatí za elektřinu a plyn, roste také cena uhlí. Alternativou při vytápění jsou...

Kdepak první republika, nejlíp se mají Češi dnes, tvrdí studie

Prezident T. G. Masaryk v doprovodu předsedy vlády Antonína Švehly přicházejí...

Život v Československu ve dvacátých letech 20. století bývá často idealizován. V mnoha ohledech byl však výrazně horší...

Zemanův expertní tým podpořil jadernou energetiku i prolomení limitů těžby

Tři zaniklé vsi nemívaly veliké kostely, jen malé kaple, jež patřily pod...

Poradní tým prezidenta Miloše Zemana v sobotu podpořil jadernou energetiku a její další rozvoj. Ve výrobě elektřiny...



Najdete na iDNES.cz