Od českého pracovního trhu se očekává zpomalení růstu ekonomiky, přesto se meziroční růst mezd drží na 7 – 8 procentech, uvedl Grafton. Personální agentura v průzkumu mapovala aktuální finanční ohodnocení na stovkách pracovních míst ve třinácti regionech.
Firmy řeší nedostatek pracovní síly hlavně automatizací a náborem cizinců, kteří v mnoha případech ani nemusejí umět česky.
Podle průzkumu kvůli nedostatku zaměstnanců a konkurenčnímu boji mezi zaměstnavateli přetrvává tlak na zvyšování mezd. Pracovníky dnes poptávají i obory, které dříve nedostatkem lidí netrpěly, jedním z nich je i stavebnictví. Zatímco v roce 2017 si stavbyvedoucí v Jihomoravském kraji přišel na 40 až 50 tisíc, dnes se jeho průměrná nástupní mzda pohybuje mezi 50 až 70 tisíci korunami. Přehled profesí s vývojem mezd najdete ve fotogalerii.
Na českém pracovním trhu chybí nejvíc IT odborníků (psali jsme zde), jde i o experty na kyberbezpečnost. Databázový administrátor měl v Královéhradeckém a Pardubickém kraji před dvěma lety plat mezi 30 až 40 tisíci korunami. V roce 2019 jeho plat dosahuje až 85 000 korun. Vývojář může dosáhnout na dvojnásobek mzdy z roku 2017. Tehdy jeho nástupní plat činil 25 až 35 tisíc korun. Dnes je to už 45 až 55 tisíc korun.
Ze statistik českého úřadu práce vyplývá, že je na trhu až 346 tisíc volných pracovních míst. „To ale zdaleka neznamená, že je toto číslo konečné,” řekl výkonný ředitel Graftonu Martin Malo na tiskové konferenci.„Komunikujeme s různými zaměstnavateli a zaměstnaneckými svazy a máme informace, které sbíráme od konkrétních firem. Číslo, které dnes poptává český trh práce, je někde na úrovni půl milionů lidí.”
Čeština už není podmínkou
Řada firem řeší nedostatek zaměstnanců náborem cizinců. Země odkud k nám cizinci jdou se ale během posledních deseti let výrazně změnily. V roce 2008 jsme například zaměstnávali Bulhary nebo Rumuny. Nyní v těchto zemích mzdy rostou rychleji než u nás, dlouhodobě tempo přesahuje 10 procent.
V druhé vlně hledali zaměstnavatelé pracovní sílu mimo Evropskou unii, například na Ukrajině. Podle Martina Mala bude však tento trend pomalu ustupovat.
„Analytici říkají, že 13 procent celkové ukrajinské pracovní populace už pracuje někde v zahraničí. Pokud se navíc upraví německá legislativa, Ukrajinci, kteří pracovali na území Evropy s platným pracovním povolením a mají nějaké jazykové dovednosti, budou moci pracovat v Německu. Což logicky znamená, že půjdou spíš tam.”
Potenciálními cizinci, které by Češi mohli zaměstnávat, jsou tak podle Graftonu například Gruzínci, Bělorusové nebo dokonce Filipínci. Podle Martina Mala si hodně českých zaměstnavatelů „vymaže ze svých procesorů, že jejich zaměstnanec musí umět česky“.
Podle čeho vybírají absolventi
Kvůli nedostatku pracovních sil si uchazeči mohou vybírat svého potenciálního zaměstnavatele. Mnohdy jsou jejich volby překvapivé. Tak například absolventi právnickým fakult v minulosti upřednostňovali práci ve významné velké firmě. Dnes preferují menší advokátní kanceláře, které jim mohou nabídnout rovnováhu mezi jejich pracovním a soukromým životem.
Zatímco v technických oborech je absolventů málo, v humanitních jich naopak jako vždy přebývá. „Vy z vás, kdo máte děti, které nemají vztah k matematice k technologiím, dejte je na školu, kde se naučí alespoň dva nebo tři světové jazyky a budou je umět, protože ve sdílených službách je pak budou potřebovat,” radí marketingová manažerka Graftonu Jitka Součková.
