Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé na práci už tu jsou, stačí je legalizovat, tvrdí lidé z branže

  14:00aktualizováno  14:00
Aby mohla přijít legálně pracovat do Česka, zaplatila desetitisíce. Úřady jí ale práci zatrhly. Podobných jsou stovky. Paní Tuya A. do Česka přijela se všemi potřebnými doklady v říjnu 2016 a nastoupila do továrny v Chebu, kde šila textilní koberečky do aut. Stačil ale jeden podpis a ztratila možnost legální práce.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Tisíce cizinců ročně se snaží dostat do Česka za prací, protože u nich doma práce není. „Najít v Mongolsku trvalou práci je v 47 letech téměř nemožné,“ líčí Tuya, pro tamní pracovní trh je prý už stará. Než přišla sem, vydělávala na živobytí jako barmanka, recepční, provozní v restauraci. Hlady netrpěla, ale jistotu zaměstnání neměla. „Slyšela jsem, že v Česku se žije dobře a byla jsem rozhodnutá vzít jakoukoliv práci,“ říká.

Příliv Ukrajinců do Česka má zrychlit. Skončil systém ovládaný podvodníky

Protlačit se standardním způsobem na zastupitelský úřad v Ulánbátaru, aby mohla podat žádost o zaměstnaneckou kartu, nebylo možné, tak musela překupníkovi za zprostředkování termínu zaplatit podle svých slov dva tisíce euro. Dalších 17 tisíc korun stála letenka. Věřila, že se jí investice vrátí.

Hned po prvním měsíci v Česku se ale dověděla, že její firma bude končit a že do tří měsíců si mají najít práci jinde. S finanční pomocí příbuzných tak zaplatila zprostředkovatelce a plynule přešla do nové firmy, opět šila pro autoprůmysl. 

Jenže z prachu v továrně dostala alergii na chemické látky. Po těle se jí udělaly červené fleky a na obličeji vyrážky. K doktorovi nešla, údajně proto, že jí firma nevyřídila kartičku zdravotního pojištění. Usilovala alespoň o přeřazení na jinou práci, ale nevycházela dobře s mistrovou. Po měsíci a půl, loni v květnu, jí dali podepsat papír, kterému nerozuměla. Když přišla do práce druhý den, řekli jí, že už tam nedělá, protože podepsala skončení pracovního poměru ve zkušební době. Během několika dní si našla práci novou a požádala ministerstvo vnitra o povolení změnit zaměstnavatele.

Jenže požádala pozdě – zákon až na výjimky nepřipouštěl ani jediný den prodlevy v práci. To ale v jejím případě, kvůli skončení práce ze dne na den, nebylo možné. Na odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra to nikoho nezajímalo. Z pohledu úředníků Tuya porušila pravidla. Její zdravotní problémy kvůli nedostatku formálních důkazů neuznalo jako polehčující okolnost. Žena tu může legálně pobývat do května, dokud jí nevyprší zaměstnanecká karta, pracovat ale už nesmí.

Cizinci předčili v práci načerno Čechy. Přicházejí z Ukrajiny i Vietnamu

Tuya říká, že ji nyní podporují příbuzní – v Česku pracuje i její syn a v sousedním Rakousku její sestra. Do Mongolska se vrátit nechce – manžel jí dávno zemřel a nedávno přišla i o matku. Jiné blízké příbuzné už tam nemá.

Obrátila se v Česku na svojí krajanku, Adžu Erdenebat z neziskovky Sdružení pro integraci a migraci (SIMI), která v Česku vystudovala Karlovu univerzitu a deset let tu žije. Ta jí pomohla sehnat advokáta. Tuya teď s právníkem usiluje o schválení nového zaměstnání a prodloužení pobytu – snaží se ministerstvo přesvědčit, že její ukončení práce nebylo férové a že výklad zákona ministerstvem je k cizincům, kteří sem přijeli legálně a nic neprovedli, příliš přísný.

„Odvoláváme se na judikaturu Nejvyššího správního soudu v jiných cizineckých případech, která byla v jejich prospěch,“ vysvětluje Tomáš Verčimák, právník z pražské advokátní kanceláře Nadi Smetanové. Mezitím se v půlce loňského srpna také změnil zákon, už není tak přísný – nehledí na způsob skončení předchozího zaměstnání a cizinec má dva měsíce na nalezení nové práce a podání žádosti o změnu zaměstnavatele.

Stát vyhošťuje cizince, firmy je chtějí dovážet

Pokud se cizinec podobně jako Tuya dostane do problémů a zaměstnavatel o něj ztratí zájem, nedokáže se v přísné regulaci a bez právní pomoci zorientovat. „Problém je jazyková bariéra. Národnosti z postkomunistických států mají v krvi, že úředník je autorita a má moc, nikoliv, že jim má pomoci něco zařídit. Všechno odkývou a podepíší a teprve pak začnou řešit, co je tam napsané,“ říká Adža, která na podobné problémy Mongolů v Česku už několikrát narazila.

I když si cizinec novou legální práci najde, ale dojde přitom k formálním nedostatkům, nemá ministerstvo vůli nové zaměstnání schválit. „Zpravidla nevychází cizincům vstříc a zákon vykládá příliš restriktivně – v neprospěch žadatelů,“ říká Verčimák, který se na cizinecké právo specializuje.

Podle ministerstva vnitra bylo za poslední dva roky vyhoštěno přes osm tisíc cizinců, z toho bezmála pět tisíc proto, že se podobně jako Tuya ocitli bez povolení k pobytu nebo k práci. Přitom tato žena přijela z Mongolska legálně za prací a nespáchala žádný kriminální čin.

Než vyčerpají všechny možnosti obrany a než uplynou všechny odvolací lhůty, tito lidé musí z něčeho žít. Na zprostředkování práce v Česku a na cestu si často půjčili od příbuzných či od zprostředkovatelů a potřebují dluhy splácet. Někdy pomohou znovu příbuzní. A najdou se české firmy, které jim rády nabídnou práci za nízkou mzdu načerno.

„Ti lidé už tu jsou“

Je to paradox. Na druhé straně čeští zaměstnavatelé marně hledají prostřednictvím úřadů práce lidi na 216 tisíc volných pracovních míst. Firmy navíc oficiálně volají po snazším dovozu pracovních sil z Mongolska, Uzbekistánu, Vietnamu a Ukrajiny. Vedle předloni zavedeného „režimu Ukrajina“, který udělování zaměstnaneckých karet zjednodušuje, připravuje ministerstvo zahraničních věcí také podobné režimy pro lidi ze zmíněných zemí. „Ti lidé už tu jsou, stačí je legalizovat, netřeba dovážet,“ podotýká Adža Erdenebat z neziskovky SIMI.

47 tisíc cizinců ze třetích zemí u nás pobývá přechodně za účelem výdělku. Volný přístup na trh práce však mají i další tisíce cizinců. „Například ti, kteří v ČR studují, nebo cizinci, kteří zde pobývají za účelem společného soužití rodiny,“ upřesňuje ministerstvo.

Opatrnost vnitra odráží politiku a s ní strach veřejnosti z cizinců. Zaznívají obavy, že by se tu mohli usadit natrvalo a brát Čechům práci. Případně, že sem přišli žít ze sociálních dávek a parazitovat na zbytku společnosti. „Ti lidé sem přišli legálně, nepřišli si pro azyl ani pro dávky, ale pracovat. Co je na tom špatného? Jsou pro zdejší společnost hodnotní nejenom z ekonomického hlediska,“ dodává právník Tomáš Verčimák.

Pro úplnost – za mezinárodní ochranou (azylem) sem loni přišlo a požádalo o ni 1 448 cizinců ze třetích zemí – nejvíce jich je z Ukrajiny (434), Ázerbájdžánu (129) a Gruzie (129). Vnitro schválilo desetinu žádostí.

Autor:


Nejčtenější

Máma se synem zašpuntovali víno kondomem, nápad jim vydělává miliony

Balení vinných kondomů.

Jistě jste už někdy ztratili špunt od lahve a dumali, jak situaci vyřešit. Američanka Laura Bartlettová se svým synem...

Lidé se stěhují do okolí měst, každé ráno pak tráví v autech v kolonách

Stávka na francouzské železnici nahnala více lidí do aut. V Paříži se tvoří...

Kvůli vysokým cenám bydlení ve městech roste poptávka po nemovitostech v jejich okolí. „Evidujeme meziroční růst zájmu...



PŘEHLEDNĚ: Lidé špatně odhadují platy. Podívejte se, komu by přidali

Ilustrační snímek

Nejvíc platově podhodnoceni jsou učitelé, sociální pracovníci a zdravotní sestry, naopak přiměřený plat berou praktičtí...

Makléř si myslel, že pracuje v demoverzi, teď žádá vyplatit miliony eur

Harouna M Traore

Francouzský obchodník na burze žaluje makléřskou firmu Valbury Capital. Žádá, aby mu vyplatila 10 milionů eur, které...

Do důchodu později a jiné daně, radí Česku OECD

Ilustrační snímek

Česko by mělo navázat věk pro odchod do důchodu na očekávanou délku života. Doporučuje to Organizace pro hospodářskou...

Další z rubriky

Maso vypěstované v laboratoři může být v restauracích za tři roky

Uměle vypěstované hovězí maso nizozemské společnosti Mosa Meat.

Nizozemská společnost Mosa Meat, která před pěti lety jako první na světě představila laboratorně vypěstovaný hovězí...

Éra digitálních cenovek. Jejich většímu rozšíření brání vysoké náklady

Digitální cenovky v prodejně Tchibo.

Z regálů některých obchodů zmizely papírové cenovky a nahradily je krabičky podobné tabletům. Na elektronickém papíru...

Lidé se stěhují do okolí měst, každé ráno pak tráví v autech v kolonách

Stávka na francouzské železnici nahnala více lidí do aut. V Paříži se tvoří...

Kvůli vysokým cenám bydlení ve městech roste poptávka po nemovitostech v jejich okolí. „Evidujeme meziroční růst zájmu...

Najdete na iDNES.cz