Rezervovat si stůl ve vyhlášené restauraci v poklidné obci Böhmzwiesel v nitru Bavorského lesa bývalo příjemným zklidněním uprostřed předvánočního shonu. Podnik funguje už více než deset let a patří k regionálním gastronomickým klenotům. Jaké je ale překvapení – prosperující restaurace hlásí zavřeno. Na neurčito. Důvod? Nemá kdo obsluhovat hosty.
Tato situace na německém pracovním trhu není momentálně ničím výjimečným. Nedostatek pracovních sil nabral na síle a v zemi chybějí statisíce pracovníků. Podle údajů spolkového ministerstva práce a sociálních věcí bylo ke konci listopadu registrováno v celé zemi na 807 tisíc volných pracovních pozic.
Oproti roku 2010 chybí zhruba o půl milionu zaměstnanců víc. Jen samotné Bavorsko, jedna z největších a ekonomicky nejsilnějších spolkových zemí, evidovalo například ještě v říjnu po začátku školního roku na 16 tisíc neobsazených výučních míst.
Zaměstnanecké benefity? Samozřejmě!Německé firmy se snaží přitáhnout zaměstnance pomocí široké škály benefitů. Módní dům Garhammer patří ve své branži ke čtyřem nejlepším zaměstnavatelům Německa. „Téma spokojených spolupracovníků je pro nás zásadní,“ vysvětluje jeho spolumajitel Johannes Huber. V Garhammeru fungují zaměstnanecké benefity desítky let. „Peníze na dovolenou a k Vánocům u nás byly zavedeny ještě za mého strýce někdy v šedesátých letech.“ Od té doby se benefity značně rozrostly. „Zaměstnanci mají například 30% slevu na veškerý sortiment obchodu, penzijní připojištění placené firmou, o dva týdny delší dovolenou nad zákonný rámec nebo kompletně placenou smlouvu na mobilní telefon,“ vypočítává Huber. Německo se díky tomu dostává v zaměstnaneckých benefitech na hranice, kterým lze jen těžko konkurovat. Společnost Knaus Tabbert, která patří k největším výrobcům obytných vozů v Evropě a jejíž obrat činil v loňském roce více než 590 miliónů euro, zavedla pracovní týden, který počítá s třiceti pěti hodinami. "Naši spolupracovníci mají možnost profitovat z finančních a materiálních výhod," objasňuje Werner Vaterl z vedení firmy. Společnost platí zaměstnancům velkorysé příspěvky na privátní důchodové pojištění, dotuje závodní stravování nebo cenově výhodnější nákupy v místních obchodech a částečně na internetu. „Firma dále nabízí řadu školení a vzdělávacích programů. A především kolegialní a přátelskou atmosféru v pracovních týmech,“ doplňuje Werner Vaterl. |
Tiskové oddělení bavorského ministerstva práce a sociálních věcí uvedlo říjnovou kvótu nezaměstnanosti ve výši pouhých 2,6 procenta, na některých místech dokonce pouze 2,3 procenta. To je historicky nejnižší hodnota. V porovnání se situací před deseti lety je téměř poloviční.
„Máme výhodu, že jsme nejen regionálně velmi známá firma. Proto u nás volných míst příliš nemáme,“ vysvětluje Marcus Maier, obchodní ředitel největšího termálního komplexu na světě, Therme Erding u Mnichova. Při počtu přibližně 500 zaměstnanců je okolo deseti pozic neobsazených.
„Většinu zaplníme do dvanácti týdnů. Jsou ale i takové, kde hledáme uchazeče déle než šest měsíců,“ potvrzuje situaci na německém trhu práce Maier. V Německu ale existují také společnosti, jimž chybí několik desítek pracovníků.
Chybějí téměř všude
Nedostatek pracovních sil má na první pohled jednoduché vysvětlení – německá ekonomika prosperuje a roste, nezaměstnanost je nejnižší od dob sjednocení východní a západní části v říjnu roku 1990 a odvody v oblasti sociálního pojištění zapisují rekordní čísla.
„Tento pozitivní vývoj s sebou ale přináší také to, že v určitých oblastech hospodářství a konkrétních odvětvích mají už teď firmy velké problémy nalézt kvalifikované síly,“ vysvětluje Jarmila Schneiderová z tiskového oddělení spolkového ministerstva práce a sociálních věcí v Berlíně.
Situaci zhoršuje globální soutěž, demografické změny a rapidní digitalizace ve všech oblastech hospodářství. „To všechno vede k tomu, že v Německu v současné chvíli neexistuje plošný nedostatek pracovních sil, ale promítá se do určitých kvalifikací, regionů a odvětví,“ doplňuje Schneider.
Podle Magdaleny Kotýnkové z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze jde zejména o oblast služeb. „Dochází k velkému dynamickému růstu v oblasti IT. Digitální platformy přitahují obrovské množství pracovníků, stávají se z nich velcí zaměstnavatelé, a tím zároveň odsávají pracovní sílu z trhu,“ objasňuje.
Další oblastí je stavebnictví. „Některé stavby stojí nebo postupují velmi pomalu, protože stavební firmy nemůžou najít potřebné zaměstnance,“ potvrzuje Heinz Pollak, starosta desetitisícového Waldkirchenu v Bavorském lese.
Odpověď z Česka nepřišla
Situace citelně dopadá na běžné občany. „Na jaře jsem začal obvolávat stavební společnosti s tím, že v listopadu potřebuji vykopat základy domu. Patnáct z osmnácti kontaktovaných firem mi rovnou řeklo, že v tomto roce už žádnou zakázku nepřijímají,“ vypočítává český lékař Jan Mikuláš, který několik let žije v Bavorsku.
Benefity na míruPetra Kobzík pracuje několik let v Německu jako projektová manažerka ve veletržním sektoru. Podle ní je situace v tamních firmách ještě o něco složitější než v těch tuzemských. „Množství a výše benefitů jsou závislé na zaměstnavateli a branži, ve které se zaměstnanec pohybuje. Zaměstnavatelům v Německu více záleží na dobrém vyvážení osobního a pracovního života u každého zaměstnance,“ tvrdí. „Někdo chce k dispozici vlastní firemní auto, jiný více dovolené či zaplacení členství ve fitness centru. Místo paušálních benefitů zaměstnavatelé zohledňují individuální potřeby každého,“ dodává Kobzík. |
Řešením v současné situaci pro Německo není už ani dovoz pracovní síly ze zahraničí, respektive ze sousedních států. Největší zdrojové trhy, jako je například Polsko, případně Česko, v přílivu pracovní síly stagnují.
„Naše firma potřebovala obsadit čtyři volné pozice. Zvolili jsme inzerci v České republice. Nedorazila ani jedna odpověď,“ uvádí Roman Preisler, který pracuje v Německu v oblasti autoservisu a expedice nových vozů déle než pětadvacet let. Nástupní plat automechanika je nyní okolo 1 800 eur (téměř 50 tisíc korun) hrubého.
„Vezmeme-li v úvahu odvody státu, které jsou v Německu velmi vysoké, jsou výdělky v Česku v tomto oboru již prakticky vyrovnané. Promítnou-li si lidé do mzdy ještě náklady na cestu, bydlení a podobně, nutnost ovládat alespoň v základech jazyk, chápu, že už se do Německa zájemci nehrnou,“ shrnuje Preisler.
Zaměstnanci si mohou vybírat a klást podmínky, situace na pracovním trhu jim hraje do karet. Na druhou stranu zaměstnavatelé jsou velmi znepokojeni a přemýšlejí, jak se situací naložit.
„Jedním z řešení je masivní robotizace a digitalizace výroby. Dalším a očekávaným následkem bude ovšem změna tempa růstu ekonomiky. Dynamika se velmi pravděpodobně v horizontu několika let zastaví a vyřeší se všechno tím, že se růst překlopí do stagnace. V horším případě do recese,“ říká Kotýnková.
