Po neúspěchu pražské ČSSD ve volbách do zastupitelstva se Dolínek, který je zároveň šéfem poslaneckého podvýboru pro kosmonautiku, pustil do prosazení „české NASA“, přes kterou by ročně do výzkumu a vývoje kosmických technologií proudily stamiliony korun ročně.
„Napsal jsem panu premiéru Babišovi. Chtěl jsem požádat, abychom měli schůzku na úrovni ministra dopravy, potažmo pana premiéra, a abychom se dohodli, zda není nejlepší čas na vznik kosmické agentury,“ řekl MF DNES Dolínek.
Přestože ještě před pár lety se české firmy do vývoje kosmických technologií významně nezapojovaly, v současnosti má Česko několik společností, jejichž výrobky snesou srovnání se zahraniční konkurencí, a tyto firmy vznik agentury podporují. Podle nich by měla převzít roli vlády při jednání s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).
Česko na vývoj a výrobu evropských satelitů a dalšího „kosmického vybavení“ přispívá více než 800 miliony korun ročně. V současnosti však neexistuje jednotný orgán, který by o vládních pobídkách pro výzkum a průmysl rozhodoval, a oblast kosmonautiky je rozdělena mezi několik ministerstev. Tento systém by bylo podle vládního zmocněnce pro oblast satelitní navigace Karla Dobeše vhodné zcela zrušit a rozhodovací pravomoci spolu s penězi předat nové agentuře. Pokud by totiž byla česká NASA založená ve formě dalšího z řady schvalovacích orgánů, proces zdlouhavého rozhodování by se tím jen ještě více zkomplikoval.
Hlavním přínosem nezávislé agentury by podle ředitele brněnské technologické společnosti Frentech Aerospace Pavla Sobotky bylo omezení vlivu politiků na chod kosmického průmyslu, kdy české firmy stojí řadu sil přesvědčovat nové ministry, aby podporu pro kosmické aktivity z rozpočtů neškrtali.
Žádný další český kosmonaut
„Když před čtyřmi lety nastoupil do úřadu ministr dopravy Dan Ťok, kosmické oddělení zrušil s tím, že nevěří, že by Česko ještě mělo nějakého kosmonauta, případně posílalo rakety na Měsíc,“ uvedl Sobotka. Stav, kdy ministerstvo pověřené koordinací kosmických aktivit všech ostatních resortů nemělo vlastní kosmickou kancelář, nakonec trval jen několik dní.
Přestože ministerstvo dopravy má koordinační roli, nemá vůči ostatním resortům v oblasti podpory kosmického průmyslu žádné pravomoci. Ne vždy se mu proto zbylé resorty, které si na své příspěvky nechtějí nechat sáhnout, daří přesvědčit a peníze do výzkumu utrácet efektivně, doplnil další argument pro vznik nezávislé kosmické agentury generální ředitel Výzkumného a zkušebního ústavu leteckého (VZLÚ) Josef Kašpar. Podle něj se dá očekávat, že vznik kosmické agentury nebude bez komplikací, zejména kvůli nechuti politiků k zakládání nových úřadů a institucí. Šlo by to ale vyřešit podobně jako v Německu. U našich západních sousedů totiž podporu kosmickému průmyslu koordinuje namísto vládní agentury národní ústav pro letectví a vesmír DLR (Deutches Zentrum für Luft-und Raumfahrt).
Podobný systém by Kašpar chtěl nabídnout i české vládě. „Pokud nepůjde politicky prosadit, aby byla česká kosmická agentura samostatná, tak nabízíme, aby v rámci VZLÚ, tedy jediného státem vlastněného leteckého ústavu, vznikla obdoba německého DLR,“ dodal.
Česko se stalo součástí ESA před deseti lety a bylo tak první zemí východního bloku, která se k západnímu vesmírnému programu připojila. Podílíme se například na vývoji nových nosných raket Ariane 6 plánovaných pro vynášení těžkých družic na oběžnou dráhu nebo na modernizaci menších raket Vega pro kosmické cesty menších družic. Spolufinancujeme například i program přípravy pilotovaných letů k rudé planetě nebo vývoj satelitní telekomunikace pro zabezpečenou komunikaci vlád zemí EU.
