„Zatím se o té možnosti bavíme a jedná se spíše o dlouhodobý výhled,“ uvedla primátorka. „Podle mě je správné, aby strategické společnosti ovládalo město. Můžeme mít kontrolu nad nejdůležitějšími komoditami a regulovat jejich cenu,“ doplnila.
Primátorka plánuje vytvořit holding firem, v nichž má město většinový podíl, nebo které ovládá. Jde mimo jiné o Pražskou plynárenskou, Pražskou teplárenskou nebo Pražskou energetiku.
Z vodáren odtéká více peněz, než je zdrávo, zjistila vládní analýza |
Hospodaření s vodou v Praze provázejí složité smluvní vztahy, o jejichž nevýhodnosti se diskutuje řadu let. Sítě provozuje firma Pražské vodovody a kanalizace, kterou v 90. letech od státu koupila Veolia. Ta distribuuje vodu v Praze a vybírá poplatky od uživatelů. Vodovodní síť má na základě dodatku z roku 2013 pronajatou do roku 2028.
O nutnosti revize smlouvy mluví vedení Prahy v čele s ANO od začátku působení na magistrátu. Na začátku loňského roku se kvůli tomu obrátili na Evropskou komisi. Žádné konkrétní závěry ale zatím nejsou. „Na základě dohody s paní primátorkou nebudeme probíhající jednání mezi PVK a hlavním městem Prahou komentovat,“ řekl mluvčí PVK Tomáš Mrázek.
Město by mělo koupit celé vodovody a kanalizace
Praha se dosud dožadovala buď zkrácení smlouvy do roku 2020, případně 2022, nebo finanční kompenzace. Podle radní Jany Plamínkové (Trojkoalice/STAN) byla připravena bránit se i žalobou. „Měla jsem jinou představu, ale ta zjevně nedojde naplnění,“ řekla v pondělí radní. „Obávám se toho, abychom za vysokou cenu nekoupili pouze minoritní podíl. Smysl by mělo odkoupení sto procent akcií za dobrou cenu,“ doplnila.
PVK ročně utrží pět miliard korun, Praze za pronájem vrací asi dvě miliardy korun a dalších 830 milionů Kč vkládá jako investice do oprav. Vlastník PVK, firma Veolia, ročně inkasuje kolem 500 milionů korun. Francouzská firma v minulosti za ovládnutí PVK zaplatila sedm miliard korun, většina peněz se podle vedení PVK rozpustila ve státním rozpočtu.
