"Hlavní město není kaskadér, který by měl do něčeho jít s tím, že nemá jistotu, jestli to vyjde, nebo ne," řekl předseda finančního výboru města Prahy Jan Štrof.
"My nejsme odborníci, jsme politici a s veřejnými penězi by se nemělo takto hazardovat." Paroubek připouští, že riziko některých pražských půjček "by mohlo být předmětem k diskusi". Sám však za transakcemi stojí.
Během Paroubkova působení ve funkci finančního náměstka primátora vydala Praha sérii dluhopisů ve výši desítek miliard korun. Některé byly v eurech s pohyblivou úrokovou sazbou.
Pokud by se příliš změnil kurz koruny vůči euru a pohnuly se úrokové sazby na půjčování peněz, půjčky by mohly zlevnit, ale také výrazně podražit. Aby se zabránilo druhé možnosti, dojednalo si město takzvané zajištění.
To je speciálně namíchaný balík smluv, jež měly být protipólem těch původních a vyrovnávat jejich možné výkyvy. Čím komplikovanější jsou tyto zajišťovací smlouvy, tím jsou dražší.
Navíc mohou samy o sobě představovat riziko v případě nečekaného pohybu na trhu, jak co se týče kurzu koruny vůči euru, tak v případě pohybu úroků. Pro město obstarávala tyto smlouvy německá Deutsche Bank většinou s holandskou ABN-Amro.
Právě několik zajišťovacích smluv, které tento tým městu prodal, se nevyvíjelo příznivě. Na doporučení účetní firmy Deloitte & Touche si je město pod novým primátorem Pavlem Bémem nechalo ocenit a vyšlo, že trh si je ke konci loňského roku cení o téměř 1,2 miliardy korun méně než město.
Nejhůře hodnocené byly zajišťovací operace u tří emisí dluhopisů: 200 milionů eur z roku 1999, tři miliardy korun z roku 2001 a 170 milionů korun z roku 2003. U druhé emise hrozí, že pokud se mezinárodní sazby příliš pohnou směrem nahoru (kam právě nyní míří), může se úroková míra pro město zvýšit a dosáhnout až 14 procent ročně.
Paroubkova virtuální ztráta
Paroubek však o účetní ztrátě 1,2 miliardy korun, jež odráží pravděpodobnost budoucího vývoje, mluví jako o "virtuální ztrátě". Uznává pouze náklady 150 milionů korun, které vznikly už při podpisu zajišťovací operace a které jsou vlastně poplatkem za bankovní služby.
Experti však oponují. "Je to jako byste za auto, které stojí na trhu 400 tisíc, zaplatili 800 tisíc. Hodnota té smlouvy je pak pro vás minus čtyři sta tisíc," říká expert České národní banky, který si přál zůstat v anonymitě.
"To logicky nabízí otázku, proč něco takového město dělá. Banky si samozřejmě něco za zajištění účtují, mělo by to však být přiměřené," řekl. Centrální bankéř navíc dodal, že tržní ohodnocení zajištění, jaké si nechal provést pražský magistrát, není neexistující ztráta, ale pouze budoucí ztráta.
Časem se může zlepšit, ale taky ne. Ve srovnání s městy si komerční banky v případě zjištění podobné budoucí ztráty musí vytvářet rezervy.
Kam s tím?
Praha nyní hledá cesty, jak možná budoucí rizika omezit. V úterý bude městská rada jednat, zda předělat tři nejproblematičtější zajišťovací smlouvy. Město už si nechalo od osmi vybraných bank, mezi nimiž není Deutsche Bank ani ABN, přednést nápady, jak to provést.
Zároveň však radní jednají i s Deutsche i ABN o zrušení zajišťovacích smluv. Zatímco ABN jej přislíbila, s Deutsche město dále jedná, řekl Štrof. Mluvčí ABN-Amro Dagmar Zochová to odmítla komentovat.
"Toto by bylo určitě nejlevnější řešení," řekl expert ČNB. Obě banky by zrušením smluv srovnaly také vztahy s městem a vyhnuly se možné žalobě, ke které v podobných případech dochází.
"Všude jinde v zahraničí už by se klienti jako Praha s bankami soudili, že jim prodaly zajíce v pytli," řekl zdroj z ČNB.
