Dnes pracuje jako asistentka ředitele významné francouzské společnosti se sídlem v historickém centru Prahy.
"Lidé sem podle mě přicházejí hlavně kvůli větším pracovním příležitostem," uvažuje. Ač nikdy neměla nouzi o práci, bydlí v moderně zařízeném bytě poblíž centra a pobírá nadprůměrný plat, zcela bez starostí není. Podobně jako řada mimopražských má problémy především s bydlením.
"Nejvíce peněz utratím za pronájem garsonky, skoro jedenáct tisíc korun měsíčně," povzdechne si. Jejím snem je přestěhovat se kousek za město a za prací dojíždět.
"Můj hrubý příjem činí od dvaceti do třiceti tisíc korun. Domek si za to však nekoupím. Šetříme s přítelem, abychom si mohli vzít alespoň hypotéku," posteskne si.
Významnou část příjmu jí každý měsíc spolknou výdaje za jídlo, kulturu, sport a oblečení.
"Teď se docela krotím. Za oblečení měsíčně utratím tak dva tři tisíce," uvádí příklad.
Jídlo nakupuje hlavně v supermarketu, kam jezdí s partnerem. Ten má k dispozici služební auto.
"Jednou měsíčně uděláme velký nákup tak za dva tisíce. Pak už dokupuju jen zeleninu na Havelském trhu. Když mi něco chybí, zajdu i do menšího obchodu," popisuje své zvyky.
Na rozdíly v cenách přitom příliš nehledí: "Nepřemýšlím nad tím, že to někde mají o dvě koruny levnější." Děti zatím nemá. Až je bude mít, chtěla by už bydlet ve svém domečku na okraji města.
