Praha naopak jako jediná oblast za bývalou železnou oponou již průměr unie překonala - v roce 1997 podle propočtů Českého statistického úřadu o celých 24 procent.
Na nebezpečí, že Praha bude po vstupu země do EU odříznuta od financí ze strukturálních fondů, upozornil nedávno bruselský týdeník European Voice. Podobné nebezpečí podle tohoto listu, vydávaného Evropskou komisí, hrozilo i Budapešti. Ta ho už elegantně odvrátila - radní totiž město rozdělili na několik částí a chudší čtvrti budou moci peníze z fondů používat.
Podobnou kličku chystá i Praha. "Pravidla začnou platit po vstupu České republiky do EU, takže máme dost času se připravit," uvedl Zbyněk Prokop ze zahraničního oddělení pražského magistrátu. "Připravujeme podobné řešení, kdy Česká republika bude při žádostech o podporu EU jednotkou prvního řádu, Praha druhého a její části jednotkami třetího řádu," dodal Prokop. Podle plánu pražských radních by Praha mohla přibrat některé oblasti ze středních Čech, kde je HDP na hlavu proti unii poloviční a zároveň nejnižší z celé republiky, a o peníze by nepřišla.
Hrozba odebrání finančních injekcí z peněz evropských daňových poplatníků však platí pouze pro období po vstupu České republiky do unie, protože strukturální fondy jsou dostupné pouze pro členské státy. Dotace pro země, které se na vstup teprve připravují, se vyplácejí z jiných fondů, a to především podle smysluplnosti daného projektu, zatímco hospodářská vyspělost regionu nehraje zásadní roli. Peníze z fondů PHARE, ISPA nebo SAPARD již Praha čerpá například na stavbu dálničního obchvatu kolem Prahy a silničního propojení Německa s Prahou.
Celá ČR svým HDP na hlavu dosahuje 66 procent průměru EU. Podle dat ČSÚ za rok 1996 si po Praze nejlépe vedl Plzeňský kraj s 67 procenty.
