Ačkoliv se snahy založit v Praze samostatnou burzu objevovaly už za vlády císařovny Marie Terezie, opravdická burza vzniká až zhruba o sto let později v roce 1871. To se kolem obchodního spolku Merkur soustředilo tolik institucí a firem, které stály o organizované zprostředkování obchodů, že pod vedením velkoobchodníka s cukrem Aloise Olivy založily Pražskou bursu (první budova byla v ulici Na Příkopě).
MF DNES o burze před 20 letyJak se psalo o otevření burzy před 20 lety se podívejte zde |
"Rozkvět českého průmyslu v posledních letech, velké rozmnožení dopravních prostředků, vzájemné vztahy, jež vynikají značným vývozem, tvoření nových hodnot, to vše vyžaduje zprostředkovací činnosti, která pouze na burse může se rozvíjeti uspořádaným způsobem," vysvětluje Merkur české veřejnosti.
Kdo nesměl obchodovatPodle normy platné při založení "Pražské bursy" se burzovních obchodů mohl účastnit každý krom těchto skupin lidí: 1. osoby ženské Zdroj: www.pse.cz |
Mezi prvními zakladateli pražské burzy převažovali lidé české národnosti. Burzu založilo téměř 400 společností, mezi kterými byly banky, pojišťovny, záložny, cukrovary, železniční organizace, obce a další spolky. Ženy však měly na burzu podle tehdejších rakousko-uherských zákonů vstup zakázán.
V počátcích obchodování byl zájem o obchod s cennými papíry malý, to se ale začalo brzy měnit. Za první dva roky činnosti burzy na její trh vstoupilo dalších 59 firem. Trh byl zaplaven řadou titulů, které slibovaly velký zisk a lákaly ke spekulaci. Vrchol nastal v dubnu 1872, kdy došlo k extrémnímu zájmu českých obchodníků o pražskou burzu, což vyhnalo ceny akcií raketově vzhůru a brzy nastal pád.
Po zhroucení kurzů 13. dubna 1872 se částečně obchody zotavily, ale původní aktivitu se už nikdy nepodařilo obnovit. Burzu stáhl dolů i úpadek na vídeňské burze, kdy se kurzy znovu zřítily a celá řada cenných papírů vymizela z kurzovního lístku. Za první světové války pak byla burzovní shromáždění pro obchod s cennými papíry v Praze zakázána.
Nové sídlo pražské burzy bylo slavnostně otevřeno 6. dubna 1938, vlastní obchodování v nové budově ovšem začalo až o den později.
Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 burza znovu ožila. Stát ji tehdy silně podporoval a burza tak v době první republiky hrála důležitou roli pro oceňování tuzemských cenných papírů.
V dubnu 1938 se burza přestěhovala do nové důstojné budovy, ve které nyní sídlí Nová budova Národního muzea. Na pamětní desce stálo: "Nechť slouží po věky hospodářskému rozkvětu Československé republiky". Toto přání se plnilo jen zhruba rok do okupace hitlerovským Německem. Její činnost slábla a nakonec se soustředila jen na obchod s devizami, který ustal v roce 1943.
Po druhé světové válce byla budova, ze které se stala německá nemocnice, vrácena pražské burze. Obchodování se však už nerozběhlo a v březnu roku 1948 byla burza jako firma zlikvidována a budova bez náhrady znárodněna.
Nová burza mohla vzniknout až po zhroucení socialistické éry a přechodu ke kapitalismu. V květnu 1992 vzniká Přípravný výbor pro založení Burzy cenných papírů v Praze, jehož úsilí vyvrcholilo založením burzy a spuštěním novodobého obchodování 6. dubna 1993. Burza však za začátek nové éra počítá až 22. červen, kdy se začalo obchodovat s 622 emisemi akcií z první vlny kuponové privatizace.
Byla to velká sláva, nicméně právě start burzy pomocí masové privatizace nebyl pro rozvoj českého kapitálového trhu dobrý. Burza hned od počátku neplnila svou hlavní roli, která spočívá v tom, že si firmy chodí na burzu pro peníze na svůj rozvoj. A i když se následně podařilo na burzu několik nových titulů přivést, přesto stále převládala spíše její administrativní role coby zprostředkovatele obchodů již vydaných akcií.
Současná role žen na kapitálovém trhuAčkoliv v minulosti ženy na kapitálový trh přístup neměly, dnes to tak není. V roli makléřů, kteří jsou nejčastěji spojování s burzou, je jich však i dnes velmi málo. Proč? "Obchodování na burze bylo všude na světě historicky obsazováno převážně muži. Je to asi tím, že i většina zákazníků, kteří chtějí na burze přes makléře obchodovat, jsou muži. A muži sice slyší ženský hlas na telefonu rádi, ale co se týče finančních záležitostí, upřednostňují při takovém jednání protějšky stejného pohlaví. Možná už jen kvůli žargonu, kterým mezi sebou mluví a historkám, které si mezi sebou vyměňují," vysvětluje Petr Žabža, makléř Patria Direct, kde přímo na obchodním oddělení pracuje 10 brokerů, ale ani jedna makléřka. To však podle něj neznamená, že by ženy na kapitálovém trhu chyběly. "Jsou často výborné analytičky či právničky a výborně si vedou i v investičním bankovnictví, ale na přímé lince s klienty se objevují málokdy," dodává s tím, že tato praxe převládá u většiny makléřských firem. |
Podle Jana Bláhy, obchodního ředitele Fio banky se tak pražské burze podařilo vzorně plnit roli "zajišťovatele" likvidnosti již vydaných akcií, ale roli instituce, která poskytuje zdroje na rozvoj firem, se jí naplnit nepodařilo.
Světová finanční krize však oslabila také první roli burzy. Objemy obchodů padají po celém světě a neubránila se tomu ani pražská burza.
"Likvidita na BCPP je násobně nižší než před několika lety, skutečně obchodovatelné tituly lze spočítat prakticky na prstech jedné ruky. Je to začarovaný kruh. Nedostatek atraktivních emisí odvádí investory pryč, ti zahraniční se stahují a ti domácí investují ve stále větší míře na zahraničních trzích. Bohužel, nezdá se pravděpodobné, že by se na těchto negativních trendech v dohledné době něco změnilo," říká Marek Hatlapatka, hlavní investiční stratég společnosti Cyrrus, která na burze obchoduje.
Podle něj jsou tak úvahy o tom, že by se pražská burza sama či v rámci skupiny dalších středoevropských burz propojila určitým způsobem s varšavskou, na místě, i když samy o sobě atraktivnost obchodování na burze výrazně nezlepší. (více zde)
| Rok | Objem obchodů v mld. Kč |
| 2005 | 1 041,17 |
| 2006 | 848,90 |
| 2007 | 1 013,02 |
| 2008 | 852,04 |
| 2009 | 463,86 |
| 2010 | 389,87 |
| 2011 | 370,99 |
| 2012 | 250,58 |
| Zdroj: BCPP | |
