Podle Nejvyššího soudu (NS) ho lze totiž označit za nepřímý útok na majetek zaměstnavatele, a tedy za pokus odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění. Sjednocující stanovisko vzešlo z lednového jednání NS.
"Útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý, nebo nepřímý, představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance zvlášť hrubým způsobem," zní zjednodušeně stanovisko soudu.
Rozhodnutí reaguje na případ muže, který v roce 2009 přišel do práce, řádně nahlásil příchod, ale pracoviště poté opustil. "Krátce před koncem pracovní doby se navrátil a vyznačil svůj odchod tak, jako by celou pracovní dobu strávil na pracovišti výkonem sjednané práce," uvedl soud v odůvodnění svého rozhodnutí.
Podstatné je nárokování mzdy, ne nepřítomnost
Poté, co na to firma přišla, dostal muž okamžitou výpověď, o níž ho zaměstnavatel informoval v dopise. U soudu se zaměstnanec domáhal uznání, že nepřítomností na pracovišti nebyla naplněna podstata hrubého porušení povinností.
V tom mu dává částečně za pravdu i expert na pracovní právo, advokát Ambruz & Dark/Deloitte Legal Jan Procházka: "U standardní neomluvené absence zaměstnance je za hrubé porušení pracovní kázně považována až několikadenní absence, pouhý jeden den většinou nestačí," vysvětluje.
V tomto případě však muž svou přítomnost předstíral a očekával za neodvedenou práci mzdu. "Takové jednání soud posoudil jako úmyslný útok na majetek zaměstnavatele. (...) Zaměstnavatel pak může dát zaměstnanci okamžité zrušení pracovního poměru bez výpovědní doby," dodal ke stanovisku soudu Procházka.
Podle zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni "řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele".
