Peníze, které Česko do transformace vložilo, šly především do bank nebo do podniků v rámci privatizace. Zahrnují i náklady, které měl Fond národního majetku nebo Česká konsolidační agentura v letech 1990 až 2004, upřesnil už dříve ministr financí Bohuslav Sobotka.
V určitém smyslu lze ale za transformační náklady považovat celý veřejný dluh, upozorňuje David Marek z Patria Online. Ten ke konci minulého roku překročil bilion korun.
V ještě širším měřítku zahrnují celkové náklady na transformaci ekonomiky také ztráty vyplývající z nevhodné legislativy, ztráty z nedostatečné podpory rozvoje finančních trhů a jiné, upozorňuje Marek.
Ve srovnání s výsledky ostatních zemí Česko podle Marka také nevychází úplně nejlépe. Česká transformace si sice vyžádala nižší propad HDP, podařilo se udržet i poměrně nízkou nezaměstnanost. Při porovnání výkonu ekonomiky v roce 1989 se současným stavem, jsou ale čísla poměrně pesimistická.
Český HDP se zvýšil asi o 14 procent, Maďarsko a Slovensko reálně výkon ekonomiky zlepšily zhruba o pětinu, Polsko dokonce o 42 procent. Podle Marka neobstojí ani námitka, že Česko začínalo na vyšší úrovni, a růst je proto pomalejší. Slovinsko totiž na tom v roce 1989 bylo obdobně a jeho výkon se přesto zvýšil o 29 procent, tedy dvojnásobně v porovnání s Českém.
"Ještěže z mediální scény zmizelo slovo „šampión". Místo hledání politicky přitažlivé nálepky bychom se měli snažit vylepšit doposud nelichotivé skóre vhodnou hospodářkou politikou. Pro radu stačí zajet do Dublinu či Bratislavy," uzavírá David Marek.
