K zájmu o techniku vedl Soichira jeho otec Gihei Honda, který byl místním kovářem s velkým zájmem o všechny technické novinky. Soichiro Honda později často vzpomínal, jak si vyráběl vlastní hračky a pomáhal otci v kovárně. Mezi jeho největší dětské zážitky patřily návštěvy starého mlýna na čištění rýže.
V šesti letech poprvé spatřil automobil Ford T a ten pohled ho prý doslova fascinoval.
Ve svých šestnácti letech Soichiro Honda přemluvil rodiče a nastoupil do tokijské autoopravny, kde byl nejmladším učedníkem. Zde Honda postupně pronikal do tajů spalovacích motorů a po čase se stal jedním z nejlepších techniků firmy.
V tomto období rovněž zkonstruoval svůj první závodní automobil poháněný leteckým motorem Curtiss zabudovaným na podvozek značky Mitchell.
Vlastní dílna přinesla první zisky
Po absolvování vojenské služby se tehdy jednadvacetiletý Honda vrátil z Tokia domů do domů města Hamamatsu, kde si založil vlastní dílnu. Jeho pověst rostla s jeho opravárenskými úspěchy, často dokázal zprovoznit vůz označený konkurencí za neopravitelný.
Záhy začal vydělávat velké peníze a ve svých pětadvaceti letech už patřil mezi nejbohatší lidi v Hamamatsu. Neobešla se bez něj žádná oslava nebo pitka a peníze rozhazoval plnými hrstmi.
V roce 1935 se Honda oženil. Jeho manželka Sachi Hondová mu byla po celý život velkou oporou. Dokázala trpělivě snášet jeho vrtkavé nálady, díky jimž byl svým okolím nazýván Kaminari san (pan Hrom).
Později byla paní Hondová první testovací jezdkyní motocyklů značky Honda. Prakticky jako jediná upozornila na fakt, že po jízdě na něm je špinavá od oleje, což byla skutečnost, která jejímu manželovi a jeho kolegům sledujícím jen technické parametry a jízdní vlastnosti zcela unikla.
První továrna vyráběla pístní kroužky
Ve druhé polovině třicátých let začal Honda hledat nové oblasti podnikání. Jeho volba padla na výrobu pístních kroužků. Po čase ale usoudil, že mu chybí základní technické vzdělání a ve svých třiceti letech začal navštěvovat Vysokou technickou školu v Hamamatsu.
Rozhodně se však nedá tvrdit, že by byl Honda dobrým žákem. Během přednášek často přerušoval profesory a nutil je k výkladu látky, která ho zajímala a týkala se oblasti jeho podnikání.
Během válečných let získal Honda mnoho patentů především v oblasti vývoje pístních kroužků a automatizace výroby. Před koncem druhé světové války Honda svůj podnik prodal firmě Toyoda Jido Shokki.
Japonci po válce milovali motocykly
Po válce nakoupil Honda výhodně z armádních zásob malé spalovací motory, původně určené do generátorů vyrábějících proud pro radiostanice. Začal je montovat na jízdní kola a představil první výrobek značky Honda - motokolo typ A.
V září 1948 zakládá Soichiro Honda společnost Honda Motor. Výrobní náplní společnosti jsou nejprve motokola typ A, B, a C a posléze i první motocykl o objemu 145 cm3 s názvem Dream.
Vzhledem ke katastrofální dopravní situaci a nefungující infrastruktuře v Japonsku byl o motocykly značky Honda velký zájem. Brzy se ale ukázalo, že motocykly Honda zaostávají za evropskou konkurencí. A postupně opadal zájem o motokola i na japonském trhu.
V polovině padesátých let firmě hrozila dokonce likvidace, krizi se ale podařilo překonat výraznou modernizací motocyklů.
V 60. letech přišly první automobily
V roce 1962 pak Honda představila první automobily S360 a T360. Tyto automobily byly vybaveny motocyklovými motory a jejich charakteristickým rysem byl velký výkon při vysokých otáčkách. Zásadním zlomem bylo představení první generace modelu Civic v roce 1972.
V průběhu roku 1973 oznámil Soichiro Honda odstoupení z aktivního vedení společnosti. Po odchodu na odpočinek se kromě svých koníčků, kterými bylo třeba testování nových modelů, sportovní létání a lyžování, věnoval především činnosti ve své nadaci Honda Foundation. Jejím hlavním cílem bylo harmonizovat nové technologie s ekologií.
Soichiro Honda zemřel 5. srpna 1991.
