Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před 52 lety obrali komunisté Čechy i Slováky

  11:47aktualizováno  11:47
Přesně před 52 lety se obyvatelé Československa probudili o mnoho chudší, než byli večer předchozího dne. Prvního června 1953 se odehrála měnová reforma, která miliony lidí připravila o jejich úspory. Následné demonstrace byly prvním masovým projevem odporu proti komunistické diktatuře od roku 1948.

Demonstrací a stávek se v Plzni, Praze, Bohumíně, Kopřivnici, Vimperku, Svitavách a jiných městech zúčastnilo přes 30 tisíc lidí, převážně dělníků.

Měnová reforma byla přísně utajována. Zákon o ní přijalo Národní shromáždění 30. května 1953 a platit začala už od 1. června. V hotovosti si každý mohl vyměnit nejvýše 300 korun, a to v poměru 5:1. Další hotovost banky vyměňovaly v poměru 50:1.

Vklady se přepočítávaly různě, podle množství uložených peněz. Do 5000 korun v poměru 5:1, ale například nad padesát tisíc byly znehodnoceny poměrem 30:1. Bez náhrady byly zlikvidovány všechny pojistky včetně životních, státní dluhopisy a ostatní cenné papíry.

Mzdy, platy a důchody se přepočítávaly v poměru 5:1. Současně komunisti zrušili přídělový lístkový systém prodeje potravin a průmyslového zboží a zavedeny byly nové maloobchodní ceny.

Nákupní horečka
Jak bylo zvykem, o akci se s předstihem dozvěděli členové vedení KSČ a příslušníci bezpečnosti. Obyčejní lidé byli odkázáni na fámy a spekulace. Například náčelník Veřejné bezpečnosti (VB) ve Svitavách několik dní před reformou informoval vedení o nebývalém zájmu občanů o jakékoli zboží. Lidé skupovali úplně všechno.

Předseda vlády Viliam Široký vysvětlil důvody reformy slovy: "Existence nadbytečného množství oběživa v rukou obyvatelstva představuje neovladatelnou část kupní síly. Od nynějška bude kurz naší koruny pevně svázán se sovětským rublem, který jest nejpevnější měnou na světě!"

Ačkoliv zájmem režimu bylo především postihnout bohaté neboli "buržoazii", patrně nejvíc reforma zasáhla zemědělce a živnostníky.

Naopak komunistický stát se obohatil. Získal nejen úspory občanů, ale i výnosy jejich vázaných vkladů a životních pojistek. Celkový zisk překročil částku 14 miliard korun a pomohl umořit obrovský státní dluh a vytvořit i finanční rezervu.

"Tato nákupní horečka se soustředila 30. a 31. 5. 1953 na pohostinské podniky, kde občané čekali na podávání oběda již od ranních hodin, a bylo běžným zjevem, že jeden občan požadoval několik obědů," uvedl ve svém hlášení.

Bezpečnost se obávala reakce obyvatel a už dva dny před přijetím zákona se o chystaných opatřeních tajně radili náčelníci Státní bezpečnosti (StB) a VB. Mimo jiné zakázali prodej více než desetiprocentního alkoholu.

V samotný den reformy pak náměstek ministra Národní bezpečnosti Antonín Prchal krajským náčelníkům nařídil, aby "v případě protistátních provokací, demonstrací a shluků s nepřátelskými tendencemi ihned a rázně učinili potřebná opatření k jejich likvidaci".

Zápotocký: Měna je pevná
V mnoha městech, především tam, kde byly velké průmyslové podniky, však dělníci vyšli do ulic protestovat proti kroku, který je připravil o úspory. Rozhořčilo je také vystoupení prezidenta Antonína Zápotockého, který několik dní před reformou
tvrdil, že "naše měna je pevná a měnová reforma nebude".

Největší a nejostřejší byl protest v Plzni, kde přerostl v protivládní demonstraci. Na dvacet tisíc dělníků několika závodů Škodovky vyjádřilo nesouhlas s reformou na náměstí Republiky.

Demonstranti pronikli na radnici, odkud z oken vyhazovali busty a obrazy vládnoucích představitelů. Zmocnili se i místního rozhlasu. Vedení KSČ vyslalo do Plzně jednotky vojsk ministerstva národní bezpečnosti, lidových milicí a StB, které postupně "nastolily ve městě pořádek".

Následovalo vyhazování z práce, nucené vystěhovávání rodin z Plzně do pohraničí. Jak uvádějí historici v knize Velká peněžní loupež v Československu 1953 aneb 50:1, konalo se například v Plzni v době od 13. do 22.července 1953 čtrnáct vykonstruovaných procesů.

Tresty se pohybovaly v rozmezí od šesti do 14 let. Soudy odsoudily 331 lidí, z toho 48 žen. Celkem úřady zatkly a uvěznily 472 lidí.

Výměna starých peněz za nové po měnové reformě v Československu v roce 1953.

Mistr Jaroslav Ludvík si 4. června 1953 ve výměnném středisku pražského závodu Tesla Hloubětín vyměnil u úřednice Jarmily Strejčkové staré peníze za novou měnu.

Mistr Jaroslav Ludvík (vpravo) a Adolf Vašák prohlížejí nové peníze, které 4. června 1953 ve výměnném středisku pražského závodu Tesla Hloubětín dostali za starou měnu.

Autor:


Nejčtenější

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...



10 LET OD KRIZE: Místo práce jsme stříleli vrtulníky, říká bývalý bankéř Lehmanů

Nik Storonsky, zakladatel a šéf britského bankovního start-upu Revolut.

Před deseti lety oběhly celý svět fotky bankéřů, jak s papírovými krabicemi vyklízejí své kanceláře na Wall Streetu....

Pojištění proti pokutám je přitěžující okolnost, rozhodl Nejvyšší správní soud

policie radar měření rychlost celostátní akce

Uzavření pojistky proti pokutám může být ve správním řízení bráno jako přitěžující okolnost, upozornil deník Právo na...

Vláda kývla na rozpočet a schodek čtyřicet miliard, vzrostou penze i platy

Prezident Miloš Zeman dorazil na středeční jednání vlády Andreje Babiše, která...

Klíčový zákon roku, návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun, schválila menšinová vláda ANO a...

Další z rubriky

Rozpočtová rada kritizuje schodek rozpočtu, má být ve výši 40 miliard korun

Eva Zamrazilová šéfka Národní rozpočtové rady

Národní rozpočtová rada nepovažuje za současné ekonomické situace schválení státního rozpočtu na příští rok se schodkem...

Na točené zašlo méně lidí než loni. Pivo má zachránit svatý Václav

Nejtypičtější způsob čepování piva je „na hladinku“, kdy krémová pěna sahá...

Obliba baleného piva nadále stoupá, točené si naopak dopřeje stále méně lidí. Do hospod má zákazníky přilákat již šestý...

IKEA otevře v Praze pop-up studio, nový obchodní dům v Česku zatím nebude

IKEA Point na Václavském náměstí v Praze

Ve čtvrtek otevře švédský nábytkářský gigant IKEA na pražském Václavském náměstí novou pobočku. Provozovna s názvem...

Najdete na iDNES.cz