Před osmdesáti lety vzlétly ČSA

Před pětaosmdesáti lety vzniklo samostatné Československo. Mladá republika se začala rychle drát do světa a brzy zjistila, že se neobejde bez vlastního leteckého spojení. K pátým narozeninám si proto nadělila Československé státní aerolinie.

K TÉMATU:
Rozsáhlá fotogalerie
Slavné české značky 

Státní provozovatel civilní letecké dopravy vznikl, když se ukázalo, že soukromý kapitál na podobný projekt nestačí.

Do věci se proto vložilo Ministerstvo národní obrany, které mělo ty nejnutnější prostředky - letedla a piloty.

6. října 1923 byly založeny Československé státní aerolinie, 29. října pak uskutečnily první let mezi Prahou a Bratislavou.

Zahajoval Brandenburg
Původně měly ČSA vzlétnout přesně v den pětiletého výročí založení republiky, ale špatné počasí tehdy dovolilo udělat jen ukázkové kolečko nad letištěm.

Teprve o den později usedl za řídící páku upraveného vojenského letadla Aero A-14 (Brandenburg) pilot Karel Brabenec a na palubě měl prvního cestujícího - redaktora Lidových novin Václava Königa s 15 kilogramy novin a pošty.

První destinací byla Bratislava
Prvním cílem na mapě destinací byla Bratislava, o rok později se linka protáhla do Košic. V roce 1926 přibylo Brno, později sezónní linky do Mariánských Lázní a Karlových Varů.

ZAJÍMAVÉ STATISTIKY ČSA

- společnost uskutečnila 986 231 letů

- přepravila 71 368 472 lidí. V letech 1939 - 1945 se nelétalo.

- letadla nalétala 1 382 705 220  kilometrů a přepravila 743 585 tun zboží a pošty

- v prvním celém roce provozu letělo s ČSA 426 cestujících

Československé hranice překročily linky ČSA až 1. července 1930. Letoun Ford 5AT-C s poznávací značkou OK-FOR na trupu letěl do Záhřebu.

Popisy parametrů letadel najdete ve fotogalerii.

Od roku 1930 také konference mezinárodní letecké asociace IATA přidělila Československým aeroliniím poznávací značku OK. Do té doby měla letadla na svém trupu označení L-B.

V Praze letadla zpočátku využívala letiště ve Kbelích. Teprve v dubnu se otevřelo letiště v Ruzyni, ve své době jedno z nejlepších v Evropě. ČSA svůj nový domov pokřtili zprovozněním linky do Bruselu.

Hořká léta válečná a poválečná
Nové letiště si cestující ještě ani moc neužili a přišla válka.

"Koncem roku 1938 musely ČSA omezit svůj provoz v důsledku mnichovské dohody a následujícího roku, po okupaci Čech a Moravy, se odmlčet na dlouhých šest let," uvedla současná mluvčí firmy Marcela Picková.

Piloti ČSA se zůčastnili některých leteckých bitev, především v řadách Royal Air Force.

Ani po válce však nebylo aerolinkám nejlépe. Dostaly se stejně jako celá země do sféry sovětského vlivu, což vedlo k rušení zahraničních linek a propouštění zaměstnanců.

Z dnešního pohledu je období 50. let hodnoceno jako nejhorší v historii firmy.

Zahraniční letecká síť se ve velmi krátké době zkrátila jen na linky směřující do severských států, do Vídně a do metropolí některých spřátelených lidově-demokratických států.

V dalších letech ale sevření polevilo, a tak se mohly aerolinie rozlétnout.
V roce 1960 se letoun Tupolev Tu-104A vydal do Jakarty a při cestě dlouhé 13 495 kilometrů poprvé překonal rovník.

V průběhu další dekády pak v mapě cílů ČSA přibyla například západoafrická města Dakar, Freetown a Tunis, v roce 1970 Tripolis a v roce 1977 Casablanca.

Svoboda přinesla konec monopolu
Konec totalitního režimu přinesl v roce 1990 také pád monopolu ČSA v civilním letectví. Soukromé firmy mohly provozovat leteckou dopravu a stále státní ČSA se mohly přizpůsobovat konkurenci.

A také si vybíraly nová letadla. V roce 1991 se objevil první Airbus A310-100 a začal předchod strojového parku na západní letadla.

Od roku 1992 aerolinie nakupovaly i konkurenční Boeingy a turbovrtulové stroje ATR pro lety na kratších trasách.

Neúspěšná privatizace
V téže době se také firma změnila na akciovou společnost ovládanou státem. Vláda se snažila najít pro ČSA strategického partnera.

Svazek s Air France sice vzbuzoval velké naděje, nakonec ale neměl dlouhého trvání. V prvním čtvrtletí roku 1994 byla smlouva zrušena.

O rok později se firma přejmenovala na České aerolinie. S potřebou větší pružnosti na stále nabitějším leteckém trhu pak ČSA v roce 2001 vstoupily do řad mezinárodní letecké aliance SkyTeam, aby se tam opět setkaly s Air France a společnostmi Aeromexico, Delta Air Lines, Alitalie a Korean Air.

Dnešní ČSA spojují Prahu se 69 destinacemi na čtyřech kontinentech. Za osmdesát let své existence přepravily více než 71 milionů cestujících a přes 743 tisíc tun zboží a pošty. - o pololetních výsledcích ČSA čtěte zde

Oblíbený dálkový letoun ve flotile ČSA ve 30. letech minulého století.

Letoun Aero A-38 sloužil ve flotile ČSA ve 30. letech minulého století.

Letoun Aero A-23 z výbavy ČSA 30. let minulého století.

Aero DH-50, licenční výrobek britského původu.

Airbus A310-300 v barvách ČSA ukončil začátkem 90. let čtyřicetiletou nadvládu sovětské letadlové techniky.

Airspeed Envoy AS-6 měl jako první ve flotile ČSA zatahovací podvozek. 2. září 1936 vzlétl z plochy kbelského letiště a zamířil do Moskvy.

Turbovrtulové stroje ATR 72 se objevily ve flotile ČSA po sametové revoluci. Slouží na kratších linkách.

Letoun Avia AV-14 s pístovými motory v barvách ČSA. Byl určen pro evropské tratě.

V roce 1935 se na linkách ČSA objevila letadla Avia Fokker F-IXD pro 17 cestujících a tři členy posádky.

Počátkem třicátých let se začala u ČSA objevovat i velmi úspěšná letadla Avia/Fokker F.VIIb-3m.

Boeingy 737-500 začaly v ČSA létat v roce 1992.

Aero A-14 Brandenburg - první letoun ve flotile ČSA. Šlo o upravený vojenský letoun, v němž cestující seděl v otevřené kabině na místě pozorovatele.

Legendární Dakota byla nejrozšířenějším typem letadel a hnacím motorem ve službách ČSA po 2. světové válce.

Mohl se pyšnit francouzským původem a několika NEJ: "velkokapacitou" pro 12 cestujících, první dvoumotorák a první letoun s toaletou na palubě.

Ford 5 AT-C byl třímotorovým celokovovým hornoplošníkem pro čtrnáct cestujících a dva členy posádky.

Iljušin Il-12B sloužil v letadlovém parku ČSA v 50. letech.

Iljušin Il-18 - čtyřmotorový turbovrtulový letoun, v barvách ČSA od roku 1960.

Il-62 - proudový letoun určený pro dálkové tratě. Převzal štafetu po BB-318 při letech na Kubu a v roce 1970 odstartoval i do USA a Kanady.

Jakovlev Jak-40 bylo letadlo pro krátké tratě, které nahradilo dosluhující Avie Av-14.

Junkers Ju-52 - v kokpitu při prvním letu byl Václav Korda, jeden z prvních československých pilotů, jenž překonal letecky Atlantik.

Letoun české výroby L-410 Turbolet v barvách ČSA.

Letov Š-19 vycházel ještě z vojenského letounu.

Saunders Roe A.19 Cloud - obojživelné letadlo britské výroby, před přistáním bylo však nutno dobře zavřít okénka.

Savoia Marchetti SM-73 - letadla italské konstrukce pro 17 cestujících a čtyřčlennou posádku (na jejich palubách se v roce 1937 objevily první letušky).

Tupolev Tu-104 - sovětské proudové letadlo, ve službách ČSA od roku 1957.

Letoun Tu-124V sloužil v 60. letech.

Tu-134A - letoun určený pro střední tratě.

Tupolev Tu-154M – ve službách ČSA od roku 1988 pro střední tratě. Poslední „Sovět“ ve flotile ČSA.