Ministr financí Eduard Janota na jednání vlády. (16. září 2009)

Ministr financí Eduard Janota na jednání vlády. (16. září 2009) | foto: Michal Kamaryt, ČTK

Předčasné volby padly, úsporný rozpočet dostává druhou šanci

  • 107
Odsunutí voleb na příští rok by mohlo Česko uchránit před rekordním deficitem ve výši 230 miliard korun. Poslanci oproštění od svých předvolebních slibů nyní budou muset otevřeně jednat o tom, které sociální dávky bude třeba od ledna seškrtat a jestli zvednout stropy na sociální a zdravotní pojištění nebo třeba DPH na potraviny.

Ještě donedávna to vypadalo, že podrobnosti rozpočtu Fischerovy vlády nikoho příliš nezajímají – většina politiků nabyla dojmu, že sestaví po předčasných volbách rozpočet vlastní.

Jenže kvůli názorovému přemetu ČSSD bude nakonec rozpočtový zákon na příští rok projednávat ještě současná Sněmovna. A neexistuje ani důvod, proč by rozpočet nestihli poslanci projednat do konce roku. Tím by se Česko vyhnulo rozpočtovému provizoriu.

Fischerova vláda se už několik týdnů zabývá otázkou, kde ušetřit na dávkách, důchodech a kde naopak zvýšit daně. Dává dohromady balík změn zákonů, které mají schodek srazit.

"Dosud se téměř nikdo (z politiků) se mnou o balíčku bavit nechtěl, návrhy nejsou v souladu s programy stran. Chtěli jsme o něm diskutovat, ne ho arogantně předložit Sněmovně. Bohužel k diskusi nedochází," uvedl ministr financí Eduard Janota.

Zatím na toto téma mluvil pouze s ekonomickým vyslancem ČSSD Janem Mládkem a lídrem TOP 09 Miroslavem Kalouskem.

Nepříjemné věci na povrch

Teď se situace mění. Předvolební stres opadne a politici zprava i zleva mohou začít odvážněji hovořit o nepříjemných věcech, konkrétně o skutečné situaci českých veřejných financí.

"Jsme připraveni jednat o změnách v balíčku – o zvýšení stropů, zrušení slev na sociální pojištění pro firmy, zavedení vyšší daňové sazby u daní z příjmu či o mírném zvýšení daní u firem," uvedl místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

ODS se kloní k úsporné verzi rozpočtu a dokonce požaduje, aby s ní vláda spojila hlasování o důvěře. Úspory v dávkách podporuje, zvyšování některých daní méně, ale skousla by to.

Situace využil premiér dočasné vlády Jan Fischer a dal poslancům nůž na krk. Bude požadovat od poslanců, aby jeho vládu znovu schválili s jednou podmínkou:

"Za nutnou podmínku považuji dohodu o přijetí nutných úsporných opatření, a to tak, aby rozpočet na příští rok respektoval závazek současné vlády a deficit nepřekročil 170 miliard korun, zhruba 5 % HDP," uvedl premiér.

Stejné zatížení všech

V současné době má vláda hotový rozpočet se schodkem 231 miliard, tedy 7,4 % HDP. Pro Česko by to znamenalo ještě hlubší propad do dluhů, z nichž by se v příštích letech jen těžko a za vysokou cenu vzpamatovávalo.

Vláda dnes začne jednat o změnách zákonů, které chce předložit Sněmovně a jejichž účelem je snížit deficit o sedmdesát miliard korun.

Ministr financí Janota navrhuje na daních do rozpočtu přivést o 48 miliard víc a zároveň ušetřit 34 miliard na důchodech, sociálních dávkách a zdravotním pojištění. Nově by také ušetřil šest miliard na platech půl milionu státních zaměstnanců, které by se snížily o tři procenta.

Změny navrhl tak, aby zasáhly všechny skupiny společnosti – i bohaté, i chudé. Zatímco navržené zvýšení DPH z 9 na 11 % by pocítily především nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, od těch lépe vydělávajících chce Janota vybrat víc na sociálním a zdravotním pojištění.

Původně uvažoval i o tom, že by od lidí s příjmem nad 2,3 milionu zavedl daň 38 %. "Tato varianta je mimo hru, na vládě ji nepředloží," vyloučil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Největší emoce vyvolávají dávky

Balíček by jako celek bez výhrad nepodpořila žádná strana. ODS je proti trvalému zvyšování daní a nelíbí se jí například dodatečný návrh ministra Šimerky rušící slevy na pojistném pro firmy, s nimiž letos sama přišla. S výhradami ohledně zvyšování daní by úsporný vládní rozpočet podpořili také zelení a TOP 09. ČSSD zase za žádnou cenu nechce jít nahoru s DPH.

Naopak na zvyšování stropů by socialisté kývli (stejně jako komunisté) a ještě by navrhli vyšší daň pro bohaté. Nejpřijatelnější pro politiky z širokého spektra je zatím zvýšení spotřební daně z cigaret, alkoholu a benzinu. Proti dvojnásobné dani z nemovitostí, která by pomohla pokladnám obcí, zatím nikdo nahlas nekřičí.

Největší emoce vyvolávají škrty u dávek – snížení rodičovského příspěvku, porodného nebo nemocenské a mateřské. Janota se o ně dnes utká se svým vládním kolegou, ministrem práce a sociálních věcí Petrem Šimerkou. Ten se škrtům podobně jako ČSSD, která ho do vlády nominovala, brání.

"Úspora 12 miliard na sociálních dávkách a to, že nevalorizujeme důchody rozpočet stejně nezachrání," uvedl ministr v rozhovoru pro MF DNES.

Z původního Janotova návrhu vyřadil například snížení přídavku na dítě a naopak do něj navrhl vyšší odvody pro firmy na pojistném. Odmítá Janotovo zmrazení důchodů a chce je valorizovat (spolkly by sedm miliard).