Namísto toho, aby prodal jednu akcii za 610 tisíc jenů (asi 124 700 korun) se mu ale podařilo nabídnout 610 tisíc kusů akcí každou po jednom jenu (tedy asi dvacet haléřů).
Z rutinní operace brokera se tak rázem stala celonárodní událost, do které se zapojil i sám premiér Džuničiro Koizumi. Ten prohlásil, že v budoucnu už podobná pochybení nechce vidět a žádal, aby se co nejdříve zavedly příslušné kontrolní mechanismy, uvedl portál BBC.
Japonské finanční instituce začaly okamžitě vyšetřovat, jak k chybě přesně došlo a jak se jí do budoucna vyhnout.
"Kvůli tomu, abychom zachovali důvěryhodnost tokijské burzy, chci tento případ vyřešit velmi rychle," citovala BBC bankovního ministra Kaoru Josana.
Díky pravidlům platným na tokijské burze nicméně omylem prodané akcie nebylo možné koupit za jeden jen, jak je nabídl broker. Po nešťastné operaci akcie klesly na úroveň 572 tisíc jenů, což by maximální povolený limit pro ten den, uvedl portál The Japan Times. I to ale bylo 100 tisíc pod jejich upisovací hodnotou. Nakonec zavíraly na 772 tisících.
Jako by to nebylo málo, transakce způsobila ještě další problémy. Zmiňovaných 610 tisíc, který broker vrhnul na trh, totiž malá J-Com vůbec neměla. Její možnosti počet převyšoval 41krát. Šéf brokerské Mizuho tedy většinu z nich vykoupil zpět.
Celkově vteřinová nepozornost japonského brokera způsobila gigantickou ztrátu 27 miliard jenů, tedy asi 5,5 miliardy korun.
"Je to monumentální chyba v obchodování, naštěstí se ale jedná o velkou banku s velkými rezervami," komentoval pro BBC případ Jason Rogers, analytik společnosti Barclays Capital.