Částku přiznal sám ČEZ v oficiálním dokumentu vyžádaném Rakouskem, který se zabývá variantou nespuštění elektrárny. Jenže Ministerstvo průmyslu i firma ČEZ nyní shodně tvrdí, že od této sumy je třeba odečíst cenu za jaderné palivo - 4,7 miliardy korun - a nelze ji tedy započítávat do celkového rozpočtu stavby.
Ministerstvo životního prostředí však oponuje, že náklady na palivo vždy byly součástí celkové ceny stavby v materiálech, které kdy vláda ohledně Temelína projednávala. Kužvartův úřad se proto domnívá, že ČEZ nyní náklady na palivo úmyslně vyvedl z rozpočtu stavby, aby dodržel Grégrův závazek.
"Jen spotřebované palivo při testech je součástí investic," vysvětlil finanční ředitel ČEZ Petr Vobořil. Poradce ministra životního prostředí Dalibor Stráský ale tvrdí, že cena za palivo byla součástí podkladů pro vládu, když před dvěma lety jednala o dostavbě Temelína.
"Součástí souhrnných nákladů na Temelín byla kompletní dodávka americké firmy Westinghouse, která obsahovala dodávku řídícího systému a paliva. Hodnotu paliva jako součást nákladů stavby brala v úvahu i mezinárodní expertní komise, která tehdy posuzovala ekonomickou výhodnost dostavby Temelína. S tím pak logicky počítala i vláda," řekl Stráský, jenž byl členem komise.
Takový pohled striktně odmítá Grégrův poradce Jiří Hanzlíček. Ovšem na otázku, zda ministři skutečně věděli, že jaderné palivo není součástí ceny Temelína, jednoznačně neodpověděl.
 Jaderná elektrárna Temelín začala 27.února opět dodávat do sítě elektrickou energii poté, co obsluha prvního bloku přifázovala generátor do rozvodné sítě. |
