Mimořádné odměny hodlá svým lidem rozdat čtyřicet procent procent firem, další pětina o tom uvažuje.
Ukazuje to průzkum mezi čtyřmi stovkami malých a středních firem, který exkluzivně pro MF DNES zpracovala ČSOB. V obdobném loňském šetření odpovědělo ohledně předvánočních bonusů kladně pouze 31 procent firem.
Téměř polovina firem, přesně 46 procent, přitom slibuje, že svým zaměstnancům pošle víc než loni. Podnikatelé, kteří v průzkumu uvedli výši odměny absolutní částkou, budou v průměru rozdávat deset tisíc korun. Ti, kdo bonusy počítají podílem, uvedli, že jejich zaměstnanci obdrží zhruba 30 procent měsíční mzdy, respektive deset procent ročního výdělku. Jen dvě procenta firem uvedla, že odměny proti loňsku sníží.
Ochota firem rozdat na odměnách více peněz může být po několikaletém rychlém růstu mezd a očekávaném ochlazení ekonomiky trochu překvapivá.
„Navzdory zpomalování ekonomického růstu se však většině firem stále daří. Zároveň se musí stále potýkat s mnohdy kritickým nedostatkem dostupné pracovní síly,“ vysvětluje hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.
Potvrzují to i čerstvá data od statistiků, podle kterých míra nezaměstnanosti klesla na 2,2 procenta. To je úplně nejnižší hodnota v uplynulých pětadvaceti letech. Nedostatek pracovníků se firmám zřejmě rychle vyřešit nepodaří. Nezbývá jim nic jiného než si všemožně předcházet ty, co už mají.
Stačí tisíc korun měsíčně. Začněte si odkládat ještě dnes. |
„Bez výrazného převisu poptávky po práci ze strany firem nad nabídkou by podíl podniků, kde odměny a bonusy ve srovnání s předchozím rokem porostou, nebyl tak vysoký. A výplata ve firmách by byla méně plošná,“ doplňuje Kupka.
Právě v tom, komu šéfové mimořádné peníze letos dají, se situace proti loňsku změnila. Plných 70 procent rozdá odměny plošně, jen vybraným zaměstnancům dá peníze navíc 28 procent firem. Loni odměňovalo plošně pouze 60 procent firem.
„Naši zaměstnanci odvedli neskutečný kus práce, firma vygenerovala dvojnásobný obrat prakticky se stejným počtem zaměstnanců, a proto je chceme odměnit. Nebude se však jednat typicky o třináctý plat, nýbrž o stejnou částku pro všechny zaměstnance, protože si jich vážíme stejnou měrou,“ říká zakladatelka firmy Unuodesign Petra Plemlová.
Bonusy a prémie na konci roku mají podle průzkumu v drtivé většině peněžní formu, protože tím udělá zaměstnavatel svým lidem před vánočními svátky největší radost. Ve firmách však zároveň vymýšlejí, zda a jak pro příští rok vylepšit systém benefitů.
Přestože benefity nejsou při rozhodování o pracovní pozici tím hlavním – rozhoduje spíš nabízená mzda, profesní růst, pracovní kolektiv či vzdálenost od místa bydliště, pro firmy představují zajímavý nástroj, jak zvýšit spokojenost svých zaměstnanců. Nebo když už nemohou dál zvedat mzdy a potřebují se alespoň trochu odlišit od konkurence.
Z průzkumu plyne, že zavedení nebo rozšíření systému benefitů zvažuje napřesrok 13 procent podnikatelů. „Připravujeme další úpravu způsobu odměňování a rozšíření systému bonusů a benefitů, ať již formou příspěvku na dovolenou, nebo rozšíření poskytování poukázek, případně navýšení počtu dnů dovolené,“ říká předseda představenstva STS Olbramovice Michal Bakajsa.
Nejčastější jsou stravenky
Právě o příspěvcích na dovolenou, vzdělání či na jídlo (ve formě stravenek) uvažují podnikatelé nejčastěji – podle průzkumu v 37 procentech případů. V malých a středních podnicích představují také nejčastěji poskytovaný benefit. Následuje jednorázová finanční odměna, firemní akce či zážitky pro zaměstnance a dovolená či volno navíc. V tom se menší firmy liší od velkých podniků či korporací, kde převažuje systém cafeteria, kdy si zaměstnanci vybírají z nabídky benefitů v rámci daného finančního limitu. Mají díky tomu širší výběr a každý zaměstnanec má šanci zvolit si benefit prakticky na míru.
Nejrozšířenějším benefitem v českých firmách zůstávají stravenky, podle nedávného průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů je dostává každý druhý zaměstnanec. Roste ale obliba „volnočasových benefitů“, dostávají je dvě pětiny pracovníků. Nejčastěji jsou to příspěvky na kulturu.
