Podle premiéra vláda rozhoduje o zvýšení tabulkových platů 670 000 lidí - hasičů, policistů, učitelů, pečovatelů, umělců a pracovníků dalších profesí. Ministerstvo práce propočítávalo několik možností růstu jejich výdělků. Většinou šlo o přidání mezi osmi a 13 procenty pro vybrané profese od listopadu a od ledna. Sobotka se kloní k variantě růstu tarifu učitelů o 15 procent a všech ostatních o deset procent.
„Učitelé dostanou přidáno více, protože jsou vzhledem ke své roli ve společnosti finančně dlouhodobě podhodnoceni a naším cílem je, aby se do roku 2020 jejich příjmy dostaly na 130 procent průměrné mzdy,“ uvedl Sobotka.
Učitelé mají kariérní řád, Valachová chce růst platů o 10 procent po tři roky |
Podle premiéra byly ze strany ministerstva financí identifikovány potřebné úspory. Sobotka se chce dohodnout s koaličními partnery, aby růst o deset procent pro zaměstnance veřejného sektoru a o 15 procent pro učitele, byl jednou z priorit pro rozpočet.
Vláda by přijetím tohoto návrhu dala najevo, že české ekonomice věří, myslí si Středula. „Ve chvíli, kdy se v předvolebních bojích slibuje, jak kdo navýší platy, bude vidět, kdo to naplní. Vládní koalice to naplnit může,“ uvedl předák.
Růst minimální mzdy
Kabinet by měl v pondělí rozhodovat také o růstu minimální mzdy pro příští rok. Ministerstvo práce navrhuje růst od ledna o 1 200 korun na 12 200 korun. Odboráři požadují zvýšení o 1 500 korun, zaměstnavatelé by přidali zhruba 800 korun. Někteří vládní politici mluví o tom, že by se měla zvýšit o 1000 korun.
Sobotka podporuje návrh resortu práce. „Je to rozumný návrh o 1 200 korun. Nechci dělal kompromis kompromisu,“ řekl premiér. Dodal, že se bude snažit přesvědčit koaliční partnery.
Podle Středuly je zvednutí nejnižšího výdělku o tisícikorunu pro odbory nepřijatelné. Podotkl, že na Slovensku jeden z návrhu počítá se zvednutím tamní minimální mzdy na 480 eur (nyní asi 12 550 korun). „O co jsou čeští zaměstnanci horší než slovenští? Nevidíme důvod, proč by se mělo licitovat. Nejsme báby na trhu. Jsme zaměstnanci a máme své rodiny,“ řekl Středula.
Podle něj je na „masivní navyšování“ vhodná doba, když je rekordně nízká nezaměstnanost a 160 000 evidovaných volných míst. Předák poukázal také na to, že nejnižší čistý výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10 691 korun.
Do konce roku 2014 činila minimální mzda 8 500 korun, od té doby ji vláda zvyšuje každý rok.
Mzdy napříč Evropskou unií
Sobotka informoval Středulu také o plánované schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Uskuteční se ve středu 23. srpna v Salzburgu v rámci jednání Slavkovského formátu, na kterém budou kromě Bohuslava Sobotky také slovenský premiér Robert Fico a rakouský kancléř Christian Kern.
Předvolební přidávání: minimální mzda má vzrůst o rekordních 1 200 korun |
Zásadním tématem jednání bude sbližování životní úrovně a také mezd mezi jednotlivými státy Evropské unie. Podle českého premiéra zatím stále přetrvávají mezi jednotlivými členskými státy EU výrazné rozdíly v ohodnocení práce a výši mezd zaměstnanců. „Mzdová konvergence mezi státy V4 a Francií takřka neprobíhá, tímto tempem by ČR Francii dohnala za 222 let. To je nepřijatelné a musí se to změnit,“ poznamenal Sobotka.
