Firma CEEI, která zakázku na stavbu meziskladu za 1,5 miliardy korun získala od polostátního kolosu ČEZ, má totiž skryté vlastníky v Lichtenštejnsku a bývalého jednatele ve vazbě.
Jak včera informovala MF DNES, jeden z jejích bývalých jednatelů, podnikatel v oblasti public relation Martin Peter, je nyní ve vazbě. Dostal se tam za přípravu brutálního napadení a únosu svého kolegy, který ho nedávno nahradil ve funkci jednatele. Je jím Jiří Kovář, bývalý šéf Úřadu vlády Václava Klause a jeden ze zakladatelů ODS. Kovář také pracoval jako konzultant pro lichtenštejnskou mateřskou společnost.
"Pan premiér požádá dopisem ministra průmyslu, aby mu poskytl veškeré informace k dění kolem meziskladu. Poté se rozhodne o dalším postupu," řekl MF DNES Fischerův mluvčí Roman Prorok. Premiér by mohl například zaúkolovat prověřením situace zpravodajské služby.
Strategická stavba
Mezisklad vyhořelého jaderného paliva je podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové strategická stavba. "Z hlediska fungování Jaderné elektrárny Temelín je to pak stavba životně důležitá," upozornila.
Pokud by totiž mezisklad nebyl v provozu včas, což má být už v polovině příštího roku, musel by se Temelín, tedy největší elektrárna v zemi, odstavit.
ČEZ připouští, že vůbec neví, kdo jsou koneční majitelé firmy CEEI, kterým plyne více než 1,5 miliardy korun. A nemá prý žádnou možnost, jak by si to měl zjišťovat.
"Podle zákona o zadávání veřejných zakázek není možné si dát diskriminační podmínku, která by omezovala původ dodavatele. Zákon ani neumožňuje zkoumat jeho vlastnickou strukturu," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Vlastnictví firmy není kvalifikační předpoklad
Zákon o veřejných zakázkách podle právníka Jana Dáni z advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & partneři skutečně firmám neumožňuje, aby někoho nepustily do tendru kvůli zemi původu nebo nejasnosti vlastnictví. "Bylo by to poměrně dost diskriminující, a pokud by se dotčená společnost obrátila na antimonopolní úřad, pravděpodobně by jí dal za pravdu," řekl Dáňa.
Podle něj má firma možnost určit si kvalifikační požadavky, jaké musí účastník soutěže splnit. A pokud je nesplní nebo se jí vítěz nelíbí, může tendr kdykoliv zrušit. "Vlastnictví firmy není kvalifikační předpoklad dle zákona o veřejných zakázkách," říká Kříž.
Na druhou stranu, pokud stát chce ochránit své strategické zájmy, cestu na "lustraci" zájemců má. Například při privatizaci petrolejářské firmy Unipetrol v roce 2004 stát vyřadil ze soutěže kazašského zájemce KazMunaiGaz, který přitom nabízel nejvyšší cenu ze všech ostatních zájemců. "Tímto krokem vláda zohlednila strategický zájem České republiky," řekl tehdy mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.
Jedeme dál
ČEZ mohl při zakázce na mezisklad využít alespoň možnosti zrušit výsledky výběrového řízení. Sám totiž přiznal, že se mu nelíbila cena 1,5 miliardy korun, již CEEI jako jediný účastník tendru nabídla. ČEZ přitom podle výrobního ředitele společnosti Vladimíra Hlavinky očekával cenu nejvýše 700 milionů korun.
Smlouvu na mezisklad nicméně ČEZ s CEEI loni v květnu uzavřel, poté však vypsal další výběrové řízení. Tentokrát jen na samotnou stavbu, nikoliv i na projekt skladu.
Do něj se už přihlásilo pět firem, například i Skanska a Metrostav. "Nabídky byly 1,3 miliardy korun," uvedl Kříž. ČEZ se rozhodl, že by nic neušetřil, výsledky prvního tendru nezrušil a pokračoval dál s CEEI. Poskytl jí navíc svůj již hotový projekt. Na stavební část si pak CEEI najala firmu PSG Zlín.
Kolik jí za to platí, odmítl Kovář říci. Podle několika zdrojů jde o částku kolem 800 milionů korun. Zbytek jsou předchozí stavební úpravy, projekt a zisk firmy. Podle Kováře se zisk CEEI z této zakázky bude pohybovat pod 10 procenty z její hodnoty, tedy kolem sta milionů korun.
