Podle šéfa tiskového odboru Klausovy kanceláře Petra Hájka chtěl prezident podpisem zákona zabránit možné právní nejistotě, která by mohla vzniknout po 31. březnu. Přestože zákon obsahuje podle politiků legislativní chyby, ze stejného důvodu jako Klaus umožnili jeho přijetí i senátoři.
Vláda se chystá, že na přelomu května a června předloží do sněmovny další novelu, která by nedostatky napravila.
Ústavní soud zrušil novelu obchodního zákoníku loni 2. října. Podle soudu sněmovna porušila na podzim 2001 ústavu tím, že znovu projednávala již přijatou novelu zákoníku.
Sněmovna na podzim před dvěma lety přijala novelu obchodního zákoníku i s paragrafem, který tehdy navrhl poslanec Ivan Pilip (Unie svobody). Paragraf hovořil o povinnosti nových vlastníků privatizovaných polostátních podniků odkoupit podíly minoritních akcionářů za stejnou cenu, jakou zaplatili za akcie státu.
Na důležitý paragraf, který měl mít dalekosáhlé majetkové a vlastnické důsledky při privatizaci, ale unionistický poslanec sněmovnu neupozornil.
Strany takzvané opoziční smlouvy, tedy ČSSD a ODS, se tehdy rozhodly, že novelu budou projednávat znovu a sporný paragraf změní. Občanští a sociální demokraté hovořili o legislativním omylu. Opozice ale za jejich snahou zase viděla "znásilnění parlamentní demokracie".
| VÍCE O SPORU O ZÁKONÍK |
| Ústavní soud podpořil malé akcionáře |
| Soud zrušil novelu obchodního zákoníku |
Ústavní soud nakonec jejich výtkám vyhověl a rozhodl o tom, že změny v zákoně přestanou platit k 31. březnu letošního roku. Právnímu vakuu se proto rozhodla čelit vláda a předložila stejný zákon, který by měl začít platit od 1. dubna.
Pilipův návrh na povinný odkup akcií minoritních akcionářů za cenu zaplacenou státu původní zákon ani novela neobsahovaly.
