Například střední nástupní plat (medián) bakaláře jedné z osmi nejprestižnějších škol, členů takzvané břečťanové ligy, je o 32 procent vyšší než u srovnatelného absolventa jiné soukromé vysoké školy.
Zajímavým zjištěním z rok trvajícího průzkumu mezi 1,2 milionu absolventů amerických univerzit je i fakt, že tento rozdíl přetrvává i v další kariéře. Po deseti letech praxe je střední výdělek bakaláře z Princetonu, Harvardu či Yale o 34 procent vyšší než z jiné soukromé školy. A to u všech studovaných oborů.
Nejvyšší nástupní výdělky získávají absolventi technických univerzit, kalifornské CIT a massachusettské MIT – v obou případech je medián přes 70 tisíc dolarů ročně (1,05 milionu Kč). Po deseti letech praxe je však předběhne "břečťanový" Dartmouth a Princeton s mediánem přes 130 tisíc dolarů ročně (1,95 milionu korun ročně).
Ve všech případech jde o bakaláře – v USA obvykle čtyřletý studijní program. Autoři studie nechávají otevřenou otázku, co za rozdíly stojí. Zda jde o kvalitu výuky, převažující obory či výběr povolání absolventů dané školy.
. PLATOVÉ ŽEBŘÍČKY- žebříček seřazený podle oborů studia NAJDETE ZDE - žebříček seřazený podle absolvovaných univerzit NAJDETE ZDE |