„Já jsem se o tom dověděl, když to vláda prvně projednávala, tedy pár týdnů dozadu. Už tehdy jsem rezolutně odmítl udělit milost předem jako předpoklad toho, že se smlouva podepíše,“ řekl prezident v rozhovoru.
K žádosti o udělení milosti se vláda zavázala v dohodě o smíru s japonskou investiční bankou. Manažeři jsou v Česku obviněni z machinací v kauze České pivo, která souvisí s prodejem akcií Plzeňského Prazdroje.
Zamítnutí žádosti o milost nebude mít na samotný smír Česka s Nomurou žádný vliv. Na tom, že se stát vyhne platbě desítek miliard za prohranou arbitráž, se tedy nic nemění.
Prezident ale odmítl absolutní odmítání milosti v podobných případech, které se podle něj objevovalo v médiích. V určitých případech, kdy by to bylo v zájmu celé země, by se prý dal podobný postup odůvodnit.
„Jako prezident bych eventuálně mohl udělit milost pokud by šlo o významný veřejný zájem. Kdyby mi vláda žádost deklarovala jako veřejný zájem, to bych si dovedl představit,“ dodal Klaus.
Takovým příkladem byly podle prezidenta například milosti pro atentátníky ze severního Irska, bez kterých by se situaci v této oblasti nepodařilo urovnat.
„Jiná věc je, zda já na základě toho, co dnes vím, zda to je takový veřejný zájem. Já jsem něco takového neshledal,“ konstatoval prezident.
