Motivací pro změny je snaha ušetřit. I přes několikeré zpřísnění totiž letos odchází každý čtvrtý nový důchodce na odpočinek dříve.
Dnes je to možné až tři roky před věkovou hranicí danou zákonem. Obliba dřívějšího důchodu vzrůstá i za cenu nižší vyplácené penze. Předčasný důchod je v průměru o dva tisíce korun nižší než ten řádný.
"Nárůst předčasných důchodů zcela vymazává efekt zvyšování důchodového věku, a tedy snížení počtu nově přiznávaných důchodů," říká sociolog z Výzkumného centra v Brně Ladislav Rabušic.
Omezení předčasných odchodů do penze je proto jednou z hlavních součástí připravovaných změn penzijního systému. Od října návrhy jednotlivých politických stran propočítá speciálně vytvořená komise expertů.
"Je nezbytné, aby člověk pracoval déle, takže chceme prodloužit povinnou délku pojištění a zvýšit sankce za předčasné odchody do penze," říká Stanislav Volák, člen týmu odborníků za unionisty.
Podle ČSSD by měly být penze více odstupňované podle toho, jak dlouho člověk pracuje. "Každý by na svém účtu viděl, kolik dostane na penzi v 63 či 65 letech, a podle toho by se rozhodl," říká expert sociálních demokratů Vít Samek.
A ODS by nejraději předčasné důchody zrušila úplně. "Pokud by vůbec měly existovat, tak striktně v takové výši, aby snížení plně kompenzovalo nadstandardní dobu pobírání důchodu," říká Petr Mach za ODS.
Lépe jít do penze než být bez práce
Za letošní tři čtvrtletí se k odchodu do předčasného důchodu rozhodlo už více než 21 tisíc lidí, zatímco loni to za celý rok nebylo ani 17 tisíc.
"Po zpřísnění před dvěma lety nastalo váhání, ale pak se nálada usadila, lidé se naladili na nové podmínky a jede se dál jako předtím," říká Ladislav Rabušic.
"Většina občanů volí předčasný důchod v situacích, kdy po určitou dobu před podáním žádosti byli nezaměstnaní," říká Alena Franková z České správy sociálního zabezpečení, která penze počítá. "Pro pověst českého seniora je lepší být v předčasném důchodu než na dávkách," dodává Rabušic.
Podle zkušeností z úřadů práce o možnost jít dříve do penze žádají nezaměstnaní většinou poté, co skončí na podpoře a mají jít žádat o sociální dávky.
"Zcela jednoznačně odchod do předčasného důchodu volí nezaměstnaní s nižším vzděláním a ti, kteří pracovali dlouhodobě v jednom oboru a nemají zájem přizpůsobit se jiným nabídkám na trhu práce," říká Stanislava Strnadová z úřadu práce Praha-západ. Z hlediska pohlaví pak mezi mladšími penzisty převládají ženy.
K dřívějšímu nastoupení do penze často své pracovníky motivují i samy firmy, které musejí propouštět. "Zaměstnancům, co požádají o předčasný důchod, vyplácíme odměnu podle počtu odpracovaných let a toho, o kolik dříve do důchodu jdou," říká finanční ředitel severomoravských železáren ŽDB Tomáš Hladík.
Předčasné důchody jsou stále využívány hlavně při řešení nezaměstnanosti. Zavedeny byly už na konci 80. let proto, aby se vyřešila situace starších lidí propuštěných z práce.
Podobně se postupovalo i v dalších evropských státech. Časem se však zjistilo, že nezaměstnanost se tím nevyřeší. A stát má kvůli tomu vyšší výdaje. Jednak ztrácí lidi, kteří na důchody platí pojištění, a ještě jim musí posílat dříve penze. Ty jsou sice nižší, ale při prodlužujícím se věku jde ze státní pokladny na takového penzistu více peněz.
Za lepší řešení pro starší lidi ohrožené nezaměstnaností jsou dnes považovány třeba krátkodobé úvazky. Těch však české firmy v porovnání s ostatními evropskými státy nabízejí poskrovnu.
