Neznamená to ale, že banky změní adresy a domy úplně opustí. Nemovitosti prodají a od nových majitelů si je zpátky najmou. Přinese jim to mnoho výhod: velmi si tím usnadní účtování, nebudou se muset o domy starat, rekonstruovat je.
Zatím není jasné, v kolika vlnách se tak obrovské výprodeje majetku odehrají. Jisté je, že už o tom uvažují všechny tři největší banky v zemi. Skončí tak doba, kdy banky vlastnily mnoho honosných budov v centrech měst a zároveň je stavěly. Přenechají to profesionálům.
"Je to náš záměr. ČSOB se bude jednoznačně orientovat na nájmy prostor," potvrzuje mluvčí Pavel Hejzlar. Největší banka má ve svém vlastnictví 87 domů, ostatních 109 poboček sídlí v pronájmu. Strategie, kdy a po jak velkých dávkách by budovy rozprodávala, se teprve rodí.
Nejdále je v tomto směru Česká spořitelna. Má už vytipovaných 40 objektů, které by se jí vyplatilo prodat a zpět najmout. Na trhu už se mluví o tom, že spořitelna prodá 150 domů. Rozhodnutí však ještě nepadlo.
"Projekt připravujeme, ještě není na papíře. Můžeme do toho jít u těch budov, kde se to jednoznačně vyplatí. Pečlivě kalkulujeme," říká Jiří Bureš, který v České spořitelně řídí správu celkem 880 nemovitostí.
"Historicky bylo pro banky typické nemovitosti vlastnit, to je ale minulost. Dnes se soustředí na svůj byznys a upouštějí od jejich vlastnictví. To je v Česku nový trend," říká Přemysl Chaloupka z realitní kanceláře Knight Frank.
Největší podobné transakce se v západní Evropě odehrávají v oboru telekomunikací a rozhodně nejde o bleskové akce. Například British Telecom začal s prodejem svých domů v prosinci 2000 a dosud neskončil. Jde o největší obchod svého druhu za 3,1 miliardy eur.
Podobně se chce zachovat i Komerční banka. "Budovy, které nepotřebujeme, prodáme. Některé s tím, že pokud je budeme chtít užívat, stanovíme si podmínku pronájmu prostor," říká mluvčí Marie Růžičková. Bance patří celkem 200 objektů, její domy a pozemky mají účetní hodnotu 7,6 miliardy korun.
Nové finanční centrum
Tím manévry finančních domů nekončí. Velké banky totiž zároveň vyklízejí historické centrum Prahy. Dosavadní finanční srdce hlavního města, které je na pražských Příkopech a v okolí, se stěhuje do Prahy 4: na Pankrác, do Krče a okolí stanice metra Budějovická.
Tam už našla místo centrála spořitelny a usídlilo se tam i ústředí Raiffeisenbank. Spořitelna navíc v Praze 4 začíná stavět další obří komplex. K trendu jít ven z centra se brzy připojí i ČSOB, která finišuje se soutěží o to, kdo jí postaví nové ústředí.
Dva z pěti projektů, které jsou ve hře, rovněž počítají s Prahou 4. Nový dům banky pojme čtyři tisíce zaměstnanců, z nichž více než polovina se přestěhuje z centra. Tam banka domy prodá a najme si jen plochu pro obchodní místa.
Komerční banka má pozemek, na němž může svou centrálu postavit, na Kavčích horách. Není ale jisté, zda rozhodnutí stavět padne ještě letos. Sestěhováním se do jedné budovy firmy ušetří.
Staré domy v centru měst už také nevyhovují dnešním požadavkům na kanceláře, mívají mnoho nevyužitelných prostor, lidé tam pracují odděleně. Banky v tom kopírují dynamičtější firmy. Už dříve se tak v Praze zachovali mobilní operátoři, IT firmy, Siemens či ČEZ. Například pro Radiomobil staví developerská Sekyra Group budovu na míru poblíž Roztyl.
"Pokud lidé pracují ve stejné budově a v otevřeném prostoru, zvyšuje se produktivita práce," říká mluvčí KB. "Nové kancelářské budovy jsou flexibilnější, jsou lépe vybaveny informačními technologiemi, nabízejí dost parkovacích prostor. V dosud tradičním finančním centru Prahy zůstanou spíš obchodní a reprezentační zastoupení a poradenské, auditorské a právní kanceláře," odhaduje Chaloupka.
