Všechny zákony se musí přizpůsobit v době mezi vyhlášením oficiálního směnného kurzu k euru a vlastním zavedením nové měny. Toto období by mělo trvat zhruba půl roku.
Podobné "vyladění" potkalo zákony ve všech zemích, kde se euro zavádělo. Třeba Němci museli změnit přes jedenáct set právních předpisů. Novou měnu tam však nezavedli najednou - lidé si ji nejdříve ozkoušeli na bankovních účtech, až později si mohli eura osahat v podobě bankovek a mincí.
"Přechod na euro se v Německu rozložil do tříletého období a změny zákonů bylo možné provést v celém jeho průběhu,“ vysvětluje Dědek.
Podle něj existují tři způsoby, jak lze náš právní systém přizpůsobit zavedení eura: maximalistický, minimalistický a střední cesta.
Ten první znamená novelizaci všech 364 zákonů, více než stovky nařízení a tří set vyhlášek. Snaží se o nahrazení korunových částek eurovými ve všech právních předpisech. Je tak vstřícný vůči veřejnosti, ale zároveň administrativně velmi náročný.
Pod minimalistickým přístupem si odborníci představují pouze to, že do zákonů přidají odkazy na příslušné evropské směrnice a samotné české předpisy se již měnit nebudou.
Střední cesta zase nechává volnou ruku jednotlivým ministerstvům. Ta by sama rozhodla, zda své zákony budou novelizovat či pouze odkážou na evropskou legislativu. Odborník na evropské právo Michal Tomášek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze preferuje minimalistický přístup.
"Představa změn tolika zákonů je hrozivá. Znamenalo by to mimo jiné také novelizace novelizací a taková změna by vůbec nepřispěla k přehlednosti naší legislativy, která je už tak dost složitá,“ vysvětluje Tomášek. Oldřich Dědek však doporučí vládě maximalistický přístup a střední cestu.
