Značku, která se v dobách vlády jedné strany stala synonymem pro náramkové hodinky, si dal v polovině 50. let zaregistrovat výrobce nástěnných hodin a budíků Chronotechna ve Šternberku.
Národní podnik vznikl po únoru 1948 ze zestátněné firmy Junghans.
Komunističtí plánovači ale toužili po českých náramkových hodinkách, a proto vznikl o rok později v Novém Městě na Metují pobočný závod. Od roku 1969 fungoval samostatně jako Elton.
České hodinky s českým strojkem
"První československé hodinky byly opatřeny strojkem Prim vyrobeným podle kalibru francouzské firmy LIP. Měl 15 kamenů, švýcarský kotvový krok a malou vteřinovou ručku," uvádí webové stránky dnešního výrobce primek, společnosti Elton hodinářská.
Nejstarší exempláře ale zdobila značka Spartak. Označení Prim nastoupilo až v roce 1958, aby se sjednotila značka pro náramkové hodinky i budíky z Chronotechny.
"Tento fakt s sebou přinesl dlouhodobé následky. Značka Prim se zásluhou výrobků Eltonu stala velmi populární a díky chybám při privatizaci obou nezávislých firem zavdala příčinu k mnoha zdlouhavým soudním sporům o práva na její užívání," konstatuje obchodní ředitel dnešního Eltonu Jan Prokop.
Více o právních sporech o značku Prim se dozvíte v rámečku pod článkem.
Nezůstalo samozřejmě jen u "jednoduchých" strojků, a tak se postupem času primky dočkaly centrální vteřinové ručičky, datového věnce nebo svítících ručiček.
V polovině šedesátých let se novoměstští pustili do vývoje vlastního kalibru označovaného číslem 66. "Odvozený kalibr 68 ukazoval i datum a dodnes budí u hodinářů respekt," tvrdí zástupci Eltonu.
Vývoj mechanických strojků šel dál přes dámské hodinky, cestou zlepšování přesnosti a výdrže na jedno natažení. Později přibyl i samonátah.
V roce 1982 zavedl Elton také výrobu levnějších quartzových strojků s centrální vteřinovou ručičkou.
|
Výbušnina opravdu tiká Šlo převážně o jemné mechnické součásti do rozněcovacích systémů dělostřelecké munice nebo součásti pro optické zaměřovače tanků. |
Pryč s režimem a primkami
Zájem o "zlaté české hodinové ručičky" ale padl stejně rychle, jako komunistický režim. Po roce 1989 Elton téměř okamžitě zastavil zbrojní výrobu (viz rámeček vlevo) a na trh s hodinkami se přihnala záplavová vlna vzhledově neotřelého zboží z Asie.
Lidé se po nich vrhli pod heslem "co je z ciziny, je lepší", navíc nízká cena quartzových strojků zasadila ránu zájmu o strojky mechanické. Domácí výroba strojků proto skončila.
"Zákazníci byli unavení dosavadním monopolem značky Prim na československém trhu a jejich klasickým, konzervativním, ale přesto už okoukaným stylem," uznávají dnešní majitelé novoměstské továrny.
V primkách bije švýcarské srdce
Nástupnická firma Elton hodinářská se snaží přilákat zpět české zákazníky na v Čechách vyrobené hodinky, byť jejich srdce pochází z ciziny.
"Dnešní quartzové hodinky Prim vybavujeme švýcarskými strojky Ronda, tvoří přibližně devadesát procent produkce. Zbylých deset procent se posouvá do segmentu luxusnějšího zboží zásluhou mechanických strojků s automatickým nátahem Eta," uvádí firma.
Novoměstská továrna dnes vyrobí ročně asi sto čtyřicet tisíc hodinek, z toho čtyřicet tisíc pro přímý trh, ostatní jako reklamní zboží nebo zboží pod jinou značkou.
Od dob založení vyrobila už přes patnáct milionů hodinek.
"Naší strategií je, že jsme domácí výrobce, nabízíme mimo výroby a prodeje hodinek také doplňkové služby. Chceme se ale odrazit od nejlevnějšího segmentu," říká Prokop.
Onou nejnižší hranicí je zhruba tisícikoruna za hodinky, koupit lze ale i primky za šestnáct tisíc.
Firma odhaduje, že mezi lidmi jsou až tři miliony starých primek, které jsou funkční nebo je lze lehce opravit a vrátit jim renovací původní lesk. K novým hodinkám pak firma nabízí rozšířený doživotní servis, dražší kusy prodává s certifikátem a jedinečným vyraženým výrobním číslem.
Prokop přiznal, že v nabídce Eltonu chybí výraznější zastoupení dámských hodinek. "Na dámy se všeobecně zapomíná, ačkoli tvoří většinu nakupujících," konstatoval.
Osmdesát procent produkce firma prodá v České republice, zbytek vyveze na Slovensko, do Slovinska, Německa a také USA. V zemích EU má zatím s prosazením se potíže kvůli vlekoucím se známkoprávním sporům.
"Snažíme se rozvinout odbyt ve Spojených státech, kde je velký zájem především o spodní cenovou hranici naší produkce," říká Prokop.
Tržní podíl v České republice odhaduje na dvě procenta. Podotkl ale, že vzhledem k pouze hrubým údajům o dovozu zboží z Asie jej nelze vyčíslit zcela přesně. "Máme ambice obsadit šest procent trhu," dodává.
Loni firma skončila podle Prokopova odhadu v zisku do jednoho milionu korun při tržbách za prodej hodinek kolem dvaceti milionů korun.
|
Značku Prim provázejí spory Vyznat se ve spleti nároků na značku Prim není jednoduché. I proto, že dnešní firma Elton hodinářská vznikla transformací přes několik firem. Ačkoli soud už jednou rozhodl, že Elton hodinářská je právním nástupcem předrevolučního výrobce hodinek, vede se o značku pět soudních sporů. Následující text shrnuje pouze hlavní z nich. Prvním vlastníkem této značky byl státní podnik Chronotechna, který ji podle internetových stránek Úřadu průmyslového vlastnictví přihlásil k registraci v roce 1955. Měl ji používat pro nástěnné a stolní hodiny a budíky. Když se z Chronotechny vyčlenil Elton, získal od ní na používání značky licenci. V roce 1969 se obě firmy dohodly na mírné úpravě značek kvůli odlišení produkce a vše bez problémů fungovalo až do sametové revoluce. Pak začaly komplikace. V dubnu 1992 se státní podnik Chronotechna přeměnil na akciovou společnost. Privatizační projekt ale neřešil převod práv k duševnímu vlastnictví, a tak Chronotechně připadly i ochranné známky, které používal pro zboží své produkce pouze Elton. V roce 1994 proto Elton dodatečně požádal o změnu privatizačního projektu a bezplatné převedení příslušných známek k náramkovým hodinkám na sebe. V únoru 1996 dokonce protistrany podepsaly smlouvu o smlouvě budoucí, která výrobci náramkových hodinek poskytuje 99letou licenci za 99 korun a de facto tak vrací vztahy do doby před privatizací. V případě, že by Chronotechna bránila výrobci hodinek ve využití licence, měla následovat sankce 10 milionů korun. Licenční smlouva byla podepsána v květnu. Společnost ITec group, z níž vzešel současný Elton, ale v roce v roce 1999 přišla na to, že smlouvu podepsali zástupci v té době už neexistující Chronotechny. Ta se totiž už v březnu sloučila se společností Eutech. Na problém se přišlo, když se na trhu objevily s pozměněnou značkou Prim hodinky z dílny firmy Hanharttrade, která také dovážela hodinky z ciziny. Novoměstský výrobce hodinek se proto v listopadu 1999 dohodl s Eutechem znovu na převodu známky, a to za deset milionů korun. Smlouvu uložil u notářky až do zaplacení. To pak provedl započtením pohledávky vůči Chronotechně, alias jejímu nástupci Eutechu. Byla jí desetimilionová sankce za nedodržení smlouvy z roku 1996. Eutech se proti tomu ale vzepřel, od smlouvy odstoupil a ujednání o převodu známky zůstalo u notářky. V červnu 2000 pak Eutech zažaloval Elton hodinářskou za zneužívání značky, ovšem soud loni přiznal přednostní právo k užívání značky Prim Eltonu. Rozsudek ale kvůli odvolání žalobce zatím nenabyl právní moci. Mezitím stihl Eutech prodat známku také firmě MPM - Quality, která se zabývá dovozem levných hodinek z Asie. Elton proto firmu zatím bezvýsledně žaluje za nekalou soutěž. Společnost Elton hodinářská také požádala Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR, aby rozhodl o oprávněnosti odstoupení Eutechu od smlouvy o poskytnutí licence. Další podrobnosti k soudním sporům jsou na stránce www.prim.cz. |
