Podle historiků byla katalogová nabídka bez problémů dostupná ve všech tehdejších obchodních domech. „Téměř vše je české výroby, ale vidím zde také dovozové zboží ze zemí východního bloku, převážně Sovětského svazu či Maďarské lidové republiky,“ doplňuje Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Průměrná měsíční mzda se před 40 lety pohybovala okolo 2 500 až tří tisíc korun. Podle Lenky Krátké, historičky z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, však řada lidí brala mnohem méně a ceny některého zboží mnohdy převyšovaly celý měsíční výdělek.
Příkladem je například dámský umělý kožešinový kabát v kombinací s vepřovicí, který stál 1 300 korun. „Cena se mnohdy blížila jednomu tehdejšímu měsíčnímu platu, nebo ho i překonávala. V příměru dnešní doby by při platu 25 tisíc čistého tento kabát stál třeba až 50 tisíc,“ přepočítává historička.
Tehdejší ceny oblečení jsou srovnatelné s těmi dnešními z nejlevnějších obchodů. Nynější plat je však i desetkrát vyšší než v 80. letech. Bavlněná trička pro děti se před čtyřiceti lety prodávala v průměru za 60 korun, pro dospělého okolo dvou set korun.
Podle Martina France byly v té době velmi nízké náklady na bydlení, většinový podíl tvořily náklady na stravování. A na Vánoce obzvlášť, protože si lidé dopřávali exkluzivní potraviny převážně z dovozu.
„Nejenom, že se kupovaly mandarinky, pomeranče či banány, ale ve větších městech byl k dostání také čerstvý ananas. Někteří pamětníci dokonce potvrzují, že jako slavnostní nápoj měly děti coca-colu ve skleněných lahvích, která byla poměrně drahá,“ doplňuje historik.
Za oblečení a obuv domácnosti také vydávaly značnou část příjmů, oděvy se ovšem nenakupovaly v takovém množství jako nyní, navíc jejich trvanlivost bývala vyšší.
„Průmyslové zboží vyráběné v té době muselo vydržet i několik desítek let. Automobil se kupoval s vidinou, že vydrží celý život, televizor vydržel i dvacet let, o tom si můžeme v dnešní době nechat zdát,“ říká Franc.
Shánějí dárků pro blízké
I když některé výdaje byly opravdu vysoké, snažili se rodiče obzvlášť dětem udělat hezké Vánoce a byli ochotni vynaložit za dárky větší částku přibližně jeden tisíc až 1 500 korun.
Členové rodiny své blízké chtěli navíc překvapit něčím výjimečným, mimořádným či dokonce luxusním. Vánoce tak byly ve znamení shánění - po známých, podpultově nebo v mimořádných zavážkách.
„Takové zboží v tomto katalogu nenajdete. Je patrné, že se zde prodávalo zboží velkých sérií od jednoho výrobce, ať už je to Loana, Pleas, Modeta či Svit. Celá centrální řízená ekonomika funguje podle plánu, takže přesně víte, čeho se má kolik vyrobit, máte i plány zásob,“ doplňuje historička Lenka Krátká a podle ní tak podpultové zboží v té době hrálo významnou roli a byl to v té době určitý sociální kapitál, mnohdy k nezaplacení.
Nejvíce se kupovaly pro děti hračky a oblečení. „Vytouženým vánočním dárkem dětí bylo buď jízdní kolo, tříkolka či koloběžka, ale také domácí mazlíčci - křečci, rybičky, kanárci, andulky, želvy,“ říká Martin Franc.
Pro ženy se často kupovaly praktické dárky, dostávaly domácí potřeby do kuchyně, fény, žehličky či vysavače, nechyběla ani kosmetika či dekorativní předměty - svícny, vázy. Vděčným dárkem pro děti i dospělé byly knihy, jejichž jazyková úroveň byla na velmi vysoké úrovni, vzpomínají historici.
„Na konci 60. let se ještě doporučovaly kuřácké potřeby, to už se 70. a 80. let nepropagovalo. Prémiový alkohol, který je v dnešní době častým dárkem pro muže, se v té době příliš nedával. Naopak typickými dary pro muže byla kosmetika, třeba voda po holení pro tatínka či dědečka,“ vyjmenovává historik.
V majetnějších rodinách se jako dárky objevovaly i šperky, elektronika, magnetofony nebo fotoaparáty. „Fotoaparát z výroby zemí východního bloku stál okolo dvou tisíc. Západní značky jako Nikon, Leica či Olympus se také daly výjimečně sehnat, ovšem jejich cena byla pět i sedm tisíc minimálně,“ říká historik Franc.
Obchodní dům Prior |