Státní příspěvek u penzijního připojištění byl dosud výhodný pouze první dva roky spoření, v dalších letech se snižoval. Kdo například střádal měsíčně stokorunu, dostával k ní od vlády po dobu první dvouletky padesát korun, ve zbylých letech pak už jen čtyřicet korun. Tomu, kdo platil pět set korun a více, se příspěvek snížil ze sto padesáti na sto dvacet korun. Po Novém roce se však budou příspěvky vyplácet ve stále stejné, tedy počáteční výši.
Co to bude znamenat pro konkrétního klienta, pocítí bohatší zvýhodnění jinak než příjmově průměrní?
Vše lze ilustrovat na třech příkladech pětiletého střádání - majetnějšího člověka, který si měsíčně přispívá na stáří pětistovkou, průměrného zaměstnance s třemi stovkami a klienta s nízkým příjmem. Ten může do fondu odkládat pouze stokorunu za měsíc. Co to bude znamenat pro každého z nich?
Klient se tisícovým spořením dosud může počítat první dva roky s příspěvkem od státu ve výši 150 korun měsíčně, v dalších s částkami o třicet korun nižšími. To znamená že v současném systému by sám naspořil šedesát tisíc korun (odhlédnuto od zhodnocení fondu) a ze státní pokladny by obdržel dohromady 7920 korun. V novém systému to už ovšem bude rovných devět tisíc korun.
Průměrný klient naspoří osmnáct tisíc korun, nyní dostane 6336 tisíc korun, v novelizovaném systému plných 7200 korun. U nejméně spořícího klienta ( sám nastřádá šest tisíc) se jedná o skok z 2640 na tři tisíce korun.
To znamená, že se všem třem klientům zvýší množství peněz přijatých ze státního rozpočtu stejně - o necelých čtrnáct procent. To je samozřejmě pouze zjednodušený výpočet, ukazuje však jasně, že zvýhodnění se týká všch stejnou měrou. Situaci ovšem mění nově schválené daňové úlevy, na nich mohou bohatší a relativně méně movití ušetřit zcela rozdílné částky.
Co to bude znamenat pro konkrétního klienta, pocítí bohatší zvýhodnění jinak než příjmově průměrní?
Vše lze ilustrovat na třech příkladech pětiletého střádání - majetnějšího člověka, který si měsíčně přispívá na stáří pětistovkou, průměrného zaměstnance s třemi stovkami a klienta s nízkým příjmem. Ten může do fondu odkládat pouze stokorunu za měsíc. Co to bude znamenat pro každého z nich?
Klient se tisícovým spořením dosud může počítat první dva roky s příspěvkem od státu ve výši 150 korun měsíčně, v dalších s částkami o třicet korun nižšími. To znamená že v současném systému by sám naspořil šedesát tisíc korun (odhlédnuto od zhodnocení fondu) a ze státní pokladny by obdržel dohromady 7920 korun. V novém systému to už ovšem bude rovných devět tisíc korun.
Průměrný klient naspoří osmnáct tisíc korun, nyní dostane 6336 tisíc korun, v novelizovaném systému plných 7200 korun. U nejméně spořícího klienta ( sám nastřádá šest tisíc) se jedná o skok z 2640 na tři tisíce korun.
To znamená, že se všem třem klientům zvýší množství peněz přijatých ze státního rozpočtu stejně - o necelých čtrnáct procent. To je samozřejmě pouze zjednodušený výpočet, ukazuje však jasně, že zvýhodnění se týká všch stejnou měrou. Situaci ovšem mění nově schválené daňové úlevy, na nich mohou bohatší a relativně méně movití ušetřit zcela rozdílné částky.
