Celý obchod se státním podílem v ČEZ, který sklízí kritiku za částečné utajení způsobu prodeje, je nyní postaven tak, že stát zřejmě na konci bude muset ostatním akcionářům povinně nabídnout odkoupení jejich akcií.
To by přišlo stát v maximálním případě, kdy by se všichni ostatní akcionáři rozhodli své akcie prodat, při současných cenách téměř na dvě stě miliard korun.
Ačkoliv vykoupit všechny soukromé vlastníky je nereálné, největší prodej státního majetku v letošním roce by se tak zřejmě zvrhl a privatizace by paradoxně přerostla do zestátnění.
Stát je nyní největším akcionářem v ČEZ. Jeho podíl je dnes 67,61 procenta, což je nad dvěma třetinami hlasovacích práv ve společnosti. Po prodeji akcií podíl státu klesne pod dvě třetiny, zanedlouho by však měl opět stoupnout.
Sám ČEZ totiž zároveň se souhlasem státu nedávno začal své vlastní akcie vykupovat. Na valné hromadě akcionáři souhlasili s výkupem až deseti procent akcií, které ČEZ následně zruší a sníží svůj základní kapitál.
To však znamená, že podíl státu na základním kapitálu opět stoupne nad dvě třetiny. Jakmile přitom přesáhne určitý akcionář dvoutřetinovou hranici, musí podle obchodního zákoníku učinit ostatním nabídku převzetí, tedy odkoupení jejich akcií.
Co na to Kalousek?
"Jsou to předčasné spekulace. Neříkám, že jsem si ty právní analýzy nenechal udělat. Ale zatím je to předčasné," reagoval na dotaz MF DNES, zda stát počítá s povinným výkupem minoritních akcií v ČEZ, ministr financí Miroslav Kalousek. Co jeho právní analýzy říkají, už neřekl a odešel.
Riziko povinného odkupu nevyloučil ani Kalouskův náměstek Ivan Fuksa, který má prodej ČEZ na ministerstvu financí na starosti. "Samozřejmě víme, že by se to tak za určitých okolností mohlo vyvíjet. Pokud by to šlo tímto negativním směrem, tak je v celé operaci řada záchranných brzd, které to ošetřují," uvedl Fuksa.
Sám Kalousek například podle něho nedávno "natvrdo řekl, že bude-li se to špatně vyvíjet, tak to prostě zastavíme".
Povinný odkup na dotaz MF DNES nepotvrdila ani nevyloučila Česká národní banka, pod níž spadá dohled nad kapitálovým trhem. "Posouzení případného vzniku povinnosti učinit nabídku převzetí je závislé na řadě faktorů, které nejsou stále známy. Jde například o objem snížení základního kapitálu či o velikost podílu státu v ČEZ po skutečném prodeji akcií," sdělila mluvčí banky Pavlína Bolfová.
Několik na sobě nezávislých makléřů a právníků, z nichž někteří neoficiálně konzultovali své rozbory i s centrální bankou, MF DNES pod příslibem anonymity potvrdilo, že stát bude muset odkup akcií nabídnout.
"Jsem přesvědčený o tom, že stát musí nabídku udělat. Jestliže jeho podíl v ČEZ klesne pod 67 procent a pak se na něj zpátky dostane, což se stane, jinou možnost v podstatě nemá," uvedl zdroj z jedné z největších makléřských firem u nás.
"Může to tak být a minimálně bude mít stát problém," uvedl k povinnému odkupu v ČEZ také jeden z renomovaných pražských právníků.
Cena za akcii zatím neznámá
Pokud by ČEZ i stát postupovaly podle nyní platného a schváleného scénáře, podíl státu nejprve klesne na 60,61 procenta a po snížení kapitálu ČEZ se zvýší na 67,35 procenta. Cena, jakou by stát musel ostatním akcionářům ČEZ nabídnout, se zatím nedá určit.
Celá transakce včetně zápisu změny základního kapitálu do rejstříku bude dokončena podle odhadů analytiků za devět až dvanáct měsíců. Cena by se pak vypočítávala například z kurzu za předchozích šest měsíců. Nyní se akcie ČEZ prodává za více než tisíc korun.
Není také jasné, kolik majitelů akcií ČEZ by bylo ochotno nabídku odkupu využít. "Je to otázka ceny, pokud by se akcie vykupovaly třeba za 1200 korun, proč neprodat," uvedl jeden z drobných akcionářů ČEZ.
